Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

"Diese Jungen starben nicht sofort, sondern wurden lebendig begraben. Sie erstickten. Es ist sehr traurig, dass ihr Leben so tragisch jdete“. Géza Dunajszky, ungarischer Schriftsteller.

***

Gestern nahm ich an der Präsentation des Buches "Gepflügte Massengräber" im Haus der Nationalen Minderheiten (DNM) in Prag teil, an der auch der Autor des Buches, Herr Géza Dunajzsky, und Seine Exzellenz Dr. Miklós Boros, Botschafter des MLR in der Tschechischen Republik, teilnahmen (er kam später, wegen Wahl der ersten Prsidentin des Ungarn). Wie erwartet waren weder die öffentliche noch andere Medien anwesend.

ÚSTR, ovládaný postkomunistickými strukturami, vydává stovky titulů, které nikdo nečte – za peníze daňových poplatníků. Až vydá i knihy o faktech níže, bude skutečnou, demokratickou, svobodnou institucí a my svobodnou zemí. Měli by si je potom přečíst všichni občané, aby pochopili vlastní, zločinnou minulost, její příčiny, a vyvarovali se opakování stále stejných chyb, trvajících dodnes. J.Š.

***

Gen. M.R. Štefánik v roce 1918: „Boľševizmus je rozklad, bieda a hlad. Demokracia tvorí, je základom normálneho života a blahobytu.“ – „Boľševizmus je oslňujúcí záblesk traskaviny; demokracia žiarivý maják spásy.“ - Boľševizmus je nepriatežom ľudstva a musí sa proti nemu bojovať.“

***

Klasičtí diktátoři a tyrané. I Edvard Beneš byl představitelem hrůzovlády, který se neštítil ničeho. „Hlavní slovanský nacionalista a ideologická bestie“, jak ho výstižně nazval spisovatel Géza Dunajszky. Genocidum je fyzická likvidace jiným etnikem či národem, etnocidum je likvidace ducha a democidum likvidace obojího stejným národem či etnikem. Edvard Beneš se dopustil válečného zločinu democídia – viz Rudolph Rummel.Nedivme se, že i komunisté podpořili zákon „Edvard Beneš se zasloužil o stát“ – ano, aby ho postupně předal do rukou komunistů a Kremlu k potupné likvidaci, která se projevuje dodnes! Nedivme se ani tomu, že naši spojenci Francie, Velká Británie a USA, tomuto mstivému „podrazákovi a skřetovi“, nedůvěřovaly. Byly dobře informovány! Dnes vysílal ČRoPlus rozhovor s historikem Jiřím Pernesem „Jak to bylo doopravdy“ (od 11:06 hod.), o dění v této době. Hovoří i o gen. Rudolfu Gajdovi. Porovnejte sami co se v pořadu tvrdí s tímto textem – i pan Pernes by měl tato fakta znát, jako renomovaný historik? Československá armáda byla v roce 1939 připravena, ale jako vždy nebojovala!´Je na čase, aby platilo „PRAVDA VÍTĚZÍ“, ne "Pravda vítězi". Dějiny už máme, nyní zbývá jen napsat historii – pravdivou, abychom si ji nezopakovali a nezapomínali!

***

„My nejsme národ fašistů, my jsme národ statistů.“

***

Přináším první ukázku z knihy Gézy Dunajszskyho „Zaorané masové hroby“: Václav Bureš, Zbyněk Ludvík: „Kniha temné minulosti“, kde se můžete přesvědčit sami – děsivé čtení - i o českém charakteru! Nepochybuji, že Edvard Beneš má na svědomí smrt gen.  M. R. Štefánikaa Antonína Švehly. Při jeho zločinné povaze nelze ani vůbec vyloučit i jeho podíl na tragické smrti Tomáše Bati, který by byl nepochybně zvolen presidentem ČSR. Jan Masarykse stal také obětí jeho zločinné politiky, kdy upřednostňoval vždy jen své osobní zájmy. Beneše nazýval „kožlanský podrazák“ a „kožlanský skřet“. I Jana Antonína Baťu nenáviděl, ale peníze od našeho největšího vlastence na podporu exilové vlády v Londýně neodmítal. Edvard Beneš měl skončit jako válečný zločinec před Norimberským tribunálem, být odsouzen a popraven. Níže připomínám výroky gen. M. R. Štefánika o komunismu a bolševicích – vše se vyplnilo. Když vyrazil do Ruska, aby velel legionářům a zlikvidoval bolševiky, byl TGM odvolán s tím, že se ČSR nebude vměšovat do záležitostí cizích zemí. Dokázal by to – bolševici neměli ani důstojníky, ani zbraně. Později se chovali brutálně jako Islámský stát. Poslední slova bělogvardějského  admirála Kolčaka před popravou (legionáři ho vydali bolševikům, aby se mohli bez problémů vrátit domů – i s nakradenými věcmi), byla: „Českije sabakí.“

Oproti názorům Masaryka a Beneše prosazujících neutralitu, která byla vlastně přímou pomocí počínajícímu bolševismu, měl generál Štefánik v roce 1918 na Sibiři k legionářům projev, který ho kvalifikuje i jako prozíravého státníka. Mimo jiné řekl:

Za takového politika a poslance se nemusí slušný občan České republiky stydět.

Strávil jsem v bavorském Hofu tři dny. Pořídil 169 fotografií a 60 videí, včetně fotografií z nádherného města Hofu. Další zpravodajství následuje později (čekají mne tento týden tři soudy), včetně informací o dění, které veřejnoprávní média zamlčela. 

Setkal jsem se s mnoha lidmi, i výše postavenými, z obou stran. Poslanec Bělobrádek to vystihl přesně ve smyslu – „Co proti nim máme, vždyť jsou jako my?“. Dáte mu za pravdu, pokud si prohlídnete fotogalerie a krátká videa s mnoha tématy (následují později) – Fotogalerie Hof – Fotogalerie Freiheitshalle.. Obávám se, že takto kompletní zpravodajství nikde jinde nenaleznete. Na invalidním vozíku jsem potkal i nejstarší účastnici – 101 let. Řekla mi, že je to pro ni dárek Boží, moci se ještě zúčastnit (její dcera mně slíbila poslat maminčin příběh). Až v druhé půlce Krajanského dne si pozorný prodavač všiml, že mám označení novináře a upozornil mne, že platit nemusím. U akreditace mi to sděleno nebylo. Obsluha mi nedovolila vyfotografovat si listinu přítomných médií se jmény novinářů (pouze média). GDPR se plíží všude jako nezastavitelní plíseň na úkor zdravého rozumu. Je upozaděn a „rozum“ přebírají tisíce nesmyslných zákonů. I tak děkuji pořadatelům za snížení mých nákladů za práci zdarma pro svobodu slova a právo veřejnosti na informace.

***

Boží požehnání domu: Kde Víra, tam Láska – Kde Láska, tam Pokoj – Kde Pokoj, tam Požehnání – Kde Požehnání, tam Bůh – Kde Bůh, tam žádná Bída

***

V den zahájení byly přítomny z ČR pouze NOVINKY a deník PRÁVO (ČT jsem nikde nezahlédl). Je smutné, že se nedostavil velvyslanec ČR ve SRN. Jediné co jsem nestihl navštívit byly kouzelné bavorské hospůdky, tak snad příště:-) J.Š.

„Už nejsme nepřátelé.“ Sudetští Němci vyslali Česku důležitý signál, Bělobrádek ocenil možnosti spolupráce.

Jak agent Kremlu Edvard Beneš zaprodal Československo Sovětskému svazu

Sudetoněmecký den 2022: Krátká zpráva předsedy okresního obvodu Johanna Slezaka a další postřehy, které média zamlčela

Trauma z tragédie v Přerově si nesu od dětství. Moji příbuzní v Medzendefu (Medzev) o tom poprvé mluvili 27. prosince 1947. Ti přežili tragédii v druhém vagonu a právě oni byli posláni do Ligetfalu, aby tam byli popraveni. Díky tomu, že dunajské mosty byly vyhozeny do povětří, a teprve po dlouhém čekání ve Vídni se jim podařilo přejít do Ligetfalu na pravém břehu Dunaje. To jim dalo příležitost uplatit řidiče náhradním jídlem, které měli u sebe. O tom mluví paní János Lindák, jejíž manžel byl popraven, v dokumentárním filmu „Nikdo za vás není zodpovědný“. Ve své knize cituji její svědectví, které je slovo od slova stejné jako svědectví, které cituje pan profesor Hýbl ve své práci.  Moje kniha je k dispozici také v češtině a rád bych ji věnoval jako dárek všem, kteří si přišli připomenout masakr, abychom nikdy nezapomněli na to, co se stalo na Švédských šancích v noci z 18. na 19. června 1945.

Anhänge zum menschlichen Profil von Präsident Edvard Beneš

Dieses INTERVIEWmit Herrn Geza Dunajzsky wurde auf Kossuth Rádio am 2. August 2020 in der Sonntagssendung Ohne Grenzen anlässlich des 75. Jahrestages der Veröffentlichung der Benes-Dekrete gesendet. Die Reporterin war Mária Haják, Radiokorrespondentin in Bratislava – ich zitiere:

Das hat mein Interesse geweckt, eine Erklärung dafür zu finden, wie jemand - ich finde jetzt kein besseres Wort - ein solcher Schurke sein konnte, dass er alle Supermächte, Frankreich, England und sogar die Vereinigten Staaten, betrogen hat. Der einzige, mit dem er von Anfang an auf großes Verständnis gestoßen ist, war der große slawische Bruder, die Sowjetunion, aber ich habe aus bestimmten Quellen das Gefühl, dass man auch dort Benes nicht sehr vertraut hat.

Es stellte sich auch heraus, dass die Sowjets Grund hatten, ihm nicht zu vertrauen, da Benes auch sie ausspionierte. Nun ist es kein Geheimnis, dass Benes ein Doppelagent war. Er leitete Informationen über die anstehenden Entscheidungen der französischen und englischen Regierung direkt an Stalin in der Sowjetunion weiter und versorgte in gleicher Weise die französische und englische Regierung mit internen Informationen über Stalins Pläne. Benes war also ein Schurke von großem Kaliber, der für seine diplomatischen Taten sicher auch den Nobelpreis für Schurken bekommen hätte. Aber war er wirklich ein so großer Diplomat, dass er eine Statue auf dem Prager Hradčany verdient hätte? Denn Tatsache ist, dass seine Statue dort steht. Aber zu welchem Preis hat er dies erreicht? Das tschechische Volk und die tschechische Nation sollten dies sorgfältiger überdenken, denn es ist eine große Schande für die tschechische Nation, eine Statue eines rassistischen Kriegsverbrechers wie Edvard Beneš auf der Prager Burg zu haben. Vollständiges Interview auf Tschechisch>