Žil jsem ve Švýcarsku 20 let, angažoval se v Sokole a dalších čs. organizací, včetně švýcarských. Ti, kteří protestovali proti účasti premiéra České republiky Andreje Babiše na otevření výstavy „Druhý život o osudech československých emigrantů ve Švýcarsku“, toho ze švýcarské demokracie mnoho nepochopili… Hlavními inicianty Otevřeného dopisu vedení univerzity mají být Irena Brežná a Ivana Šnircová? Mým jménem rozhodně nemluví a obávám se ani jménem občanů České republiky a Švýcarska, kterými se zaštiťují. Podivní „demokraté“…
Nikoho z odpůrců výstavy jsem během svých krajanských aktivit nepotkal a ani o nich neslyšel, během svých mnoha aktivit na podporu svobody a demokracie v bývalém Československu. Mnozí krajané se nestyděli vyplatit, aby mohli jezdit navštěvovat komunistické Československo. Urazili tak zemi, která jim poskytla politický asyl. Možná budou takoví i mezi organizátory výstavy či mezi jejími návštěvníky? Nic nepochopili, chovají se podobně jako účastníci demonstrací proti premiérovi v České republice. Většina z nich odešla po srpnu 68, na výstavu o zločinech proti lidskosti po 21.srpnu si netroufli, jen okrajově, opatrně. Najednou jsou „bojovníci na život a na smrt“ proti premiérovi demokratické země, kterého si ve svobodných volbách zvolila většina občanů.
Nedivím se, že má zaniknou měsíčník Čechů a Slováků ZPRAVODAJ, který začal vycházet krátce po okupaci. Nezáživné čtení pro informovaného člověka. Mé kritické články odmítl zveřejňovat. Údajně se snaží být apolitickým, tak by to nepřekvapovalo. Dle informací krajanů, mají za vším stát údajně Tomáš Glanc, D. Šimko (oba pracují ETH Zürich), do Tagesanzeiger má psát mně neznámý pan Odehnal? Vše proti prezidentovi a premiérovi? Na ETH mají být dvě akce ohledně kladení pamětní desky. Vystoupeni premiéra České republiky mělo byt v sekci mezinárodních vztahu.
Je smutné, že i senátor Marek Hilšer se nechal „zlanařit“ na tuto aktivistickou, manipulativní akci v jiné zemi.
Osobně jsem si vážil skutečných vlastenců, jako byli Ruda Němeček, JUDr. Jaroslav Anděl, či dr. Jaromír Vlček, baťovec tělem a duší. Celé to na mne dělá dojem, že si někdo uzurpuje právo jednat jménem většiny krajanů ve Švýcarsku, které jich v roce a po roce 1968 přijalo takřka 20.000. Nenajdete mezi signatáři ani jeden z mnoha čs. spolků, některé i s tradicí přes 100 let, mlčí Sokolové, mlčí Svaz spolků…
Zas mne to tak nepřekvapuje. Členstvo stárne, mladí se integrují. Skutečných vlastenců bylo mezi nimi málo. Ti co se za ně vydávali, by jimi v rodné zemi těžko byli. Většinou šlo o emigranty, chtěli se mít jen lépe, jen málo bylo exulantů, kteří aktivně pro obnovení svobody a demokracii pracovali.
Čím je člověk starší, tím hůře se integruje. Spolky jsou tak pro ně, při vší úctě, „českou hospodou“, chcete-li náhražkou ztraceného domova. Vzpomínám si, jak jsem se těšil na první 28.říjen na velvyslanectví České republiky v Bernu a na ten šok, jak se chovala většina „vlastenců“, kteří se doslova vrhli na raut, skvěle připravený, připomínající umělecké dílo. Ztratil jsem chuť a raději vedl hovor s tehdejším velvyslancem panem Šedivým.
Je to stále dokola, ne o ideologiích, ale charakteru. Promiňte jim pane premiére, nemohou za to, neví co činí.
P.S.
Nikdy nezapomenu, jak v mém prvním zaměstnání ve Švýcarsku na podzim 1982, mně jeden švýcarský spolupracovník řekl: „Byli jsme připraveni jít vám na pomoc, kdybychom dostali rozkaz!“ Kolik tehdejších Čechoslováků by se zachovalo stejně, kdyby situace byla opačná? Švýcaři znají cenu svobody!
Jan Šinágl, 26.11.2018
* * *
Sněmovna 23.11.2018, premiér Babiš: „Jsem nezkorumpovatelný!“
* * *
Chrudim, Muzeum, 17.11.2018 - SRPEN 68: „Dědečku, proč přijely ty tanky?“
* * *
Sebestředný stát 100 let: České porážky a neúspěchy od třicátých let do současnosti
Read more...