Lékař vydělává na léčení, ne na prevenci. Léčba je i otázkou výchovy, životního stylu. Kolik miliard stojí zbytečná vyšetření, podvědomě motivují lékaře k co největším výdělkům, resp. farmaprůmysl, který motivuje a uplácí lékaře. Udržujeme při životě staré lidi, kteří už jen existují, nežijí a penízetak chybí pro mladší. Zdravotnický průmysl stále více obchoduje z lidským zdravím. Pacient se stává pouhým „lukrativním zbožím“. Lékaři jsou nedílnou součástí, ať už vědomě či nevědomě. Někteří ctí Hippokrata, jiní si to uvědomují, ale nejsou schopni změny. Na „léčbu slovem“, jako tomu bylo dříve nemá dnešní lékař čas ani myšlenky. Zisk, osobní profit, absence empatie. Člověk je jen „prostředek“, který zůstává na posledním místě. Bez změny tohoto postoje se nic nemůže začít měnit. Finanční zdroje nejsou nekonečné. Doba si vynutí změnu paradigmatu, tedy i stále většího využití přírodní medicíny a dalších alternativních způsobů léčby. Např. v Mexiku je kvalitní lékařská péče k dispozici, ale jen bohatým. Chudí se proto obracejí na „šamany“. V principu aktivizují imunitní systém ve smyslu „Věř a víra tvá tě uzdraví.“ Dvě třetiny onemocnění a chorob jsou psychosomatického původu. I změna způsobu života má obrovský potenciál „léčby bez peněz“. Jistě se bude stále více prosazovat.
Máme kapitalistickou úroveň zdravotnictví za socialistické ceny. Je často zneužíváno zejména staršími lidmi, protože „to nic nestojí“. Např. ve Švýcarsku chodí k lékaři lidé jen když to urgentně potřebují. Aktivně se snaží do vysokého věku pečovat o své zdraví jak fyzické, tak i duševní, patřičnými aktivitami. Za každou návštěvu lékaře se něco platí, i přes pojištění, což tento postoj pacienta jen podporuje - k prospěchu zdraví pacienta i „zdraví“ nemocničních pojišťoven. Mimochodem zdravotní pojištění ve Švýcarsku má tři stupně: všeobecné, poloprivátní a privátní. Privátní garantuje účast primáře. Není to žádná diskriminace. Nemůže-li primář léčit a operovat všechny sám, jsou upřednostěni ti, kdo si více zaplatili. Samozřejmě se to netýká vážných případů. Je to příplatek na ošetření větší zkušeností a více znalostmi.
Nezapomenu na svůj první (a poslední) „pobyt“ ve švýcarské nemocnici v roce 1983 a první operaci v životě (vazy v kotníku). Barevné prostředí, milý, usmívající se personál, osobně se mi přišel představit chirurg před operací, stejně jako Portugalec, který se mnou probral způsob sádrování. Požadal mne, abych ho kontaktoval, kdyby mne sádra tlačila, snad mi dokonce nabídl i barvu sádry? Sestřičky byly skvělé, že jsem pomalu zapomněl, proč jsem se v nemocnici ocitl – sádra nezůstala bez mnoha podpisů a přání – a květinářství mělo zase jednou dobrého zákazníka:-)
Připojuji postřehy z došlé korespondence zaměstnanců ve zdravotnictví:
Příklady pro 'normalniho' člověka/pacienta:
* Zažili jste někdy, že vás bolel zákrok zubaře, a když jste špitli na křesle, zubař vaše stesky s despektem zkritizoval? Vždyť to nic není, hned to bude, vy teda přeháníte, a vůbec jej vaše pocity a POTREBY nezajímaly?
(Tišení bolesti je zásadou číslo jedna!)
* Měli jste někdy tak nadřazeného lékaře, že jste měli pocit, že jej svou návštěvou vlastně obtezujete? A cítili jste se provinile, že jej 'zdrzujete' v jeho řádné pracovní době?
* Podařilo se vám někdy si povykladat se svou gynekoložkou? Normálně lidský? Nebo rozhovor byl pouze o zpusobu vyšetření a patologii? Zajímala se jak se u vyšetření cítíte, když za jejími zády stojí 5 studentů (s jejichž přítomnosti jste souhlasila při podpisu desítek papíru při příjmu, které v bolestech nebyl vůbec čas a prostor si přečíst?)
* Stalo se vám někdy, že se najednou vyrojili v nemocnici studenti a přihlíželi výkonu, co se vám provádělo, a vam to bylo nepříjemné?
Je to o pozitivních emocích, jako součástí úspěšného léčení. Zdravotnictví je o KAŽDÉM z nás. Lékaři nemají potřebný nadhled, protože na to nemají čas ani myšlenky.
Část lékařú je jistě schopna být v souladu mezi srdcem a rozumem a zůstat lidská. Bohužel je jejich velká část odtržena od lidských emocí a tím tedy i lidskosti, která ovlivňuje léčbu více, než si jsou ochotni připustit ve svém „materiálním“ myšlení, ovlivněného zavedeným systémem.
Nejsou schopni téma řešit, protože jim nerezonuje. Mnozí to vnímají jako “novoty a hloupost“, ohrožující jejich moc. To je, bohužel, pravda. Cíl - uvědomělý člověk, zodpovědný za svůj život a zdraví, zavedený systém nepotřebuje! Pacient nemá zůstat subjektem, ale objektem lékařských a politických her. Nezačaly nedávno, ale existovaly už za Pasteura a Béchampa.
Na druhé straně to v jinách zemích jde, jak potvrzují zkušenosti nejen ze Švýcarska, ale i z Rakouska, SRN, Anglie či Izraele. Na prvním místě je prostě pacient - ČLOVĚK a teprve potom se řeší proč přišel.
Mimochodem personál se chová naprosto stejně k člověku, který v ordinace něco opravuje, stejně jako k člověku co přišel s bolesti břicha.
* nejhorší je, že lékaři jsou placeni za nemocné lidi
* nemůžou být nezaujatí, farma firmy tak fungují, nejsou tedy motivováni mít zdravé lidi
* smysluplné je udržovat zdraví, nikoli hýčkat nemoc
* péče jako taková je totálně dehonestovaná, nejsou v ní emoce, lidství, přitom je to to nejcennější, co můžeme člověku dát!
Nemohu dát člověku víc, než sám mám, ale kdo upřímně dává, distává často mnohem více. Zdravotnicví nemůže dát víc, než samo má v rámci nastaveného systému. Péče není ohodnocená, není vůbec VIDĚNA jako HODNOTA, tudíž není ani (O)CENĚNA.
Covid ukázal, jak jsou mnozí zdravotníci bezcitní a tím i často nepozorní (ovlivňuje to i množství práce a stres). Sestry si např. nevšimly proleženin, než obvykle, lékaři si nevšimli krevních sraženin, nevidí souvislosti, protože ti lidi, ti pacienti nejsou pro ně vůbec důležitý, je to pouhý „kus“!! To se děje!!
Odlidštění, nezájem o člověka a bezcitnost v oboru. Zdravotníci mají nulový vztah k člověku / lékaři či zdravotníci se vůbec nezajímali o obsah vakcín, o nežádoucí účinky, o vědecké a právní souvislosti, experimentální vakcíny bez dokončených klinických studií atd.
* Nové zdravotnictví by mělo být postaveno na tom, aby byli oceňovaní lidé, kteří mají=umí mít k pacientům osobní lidský vztah. Aby neměli "jen" vzdělání, ale také lidskost (žádný hominid či android, příkladů máme mraky).
* To se mi jeví jako naprosto zásadní !
* Kdyby ta lidskost, empatie, prachobyčejný vztah k člověku ve zdravotnictví byl, tak se tyto zvěrstva vůbec nemohly dít a stát!
* Teď (při rekonstrukci zdravotnictví) nejde ovšem pouze o C19 očkování, ale o komplexní přístup k člověku . Sem patří veškerá péče, porodnictví, pediatrie, tanatologie, sociální služby, genderový hnus, asistovaná reprodukce a čarování s orgány celkově jako kadaver či příjemce. Rovněž komplet celá etika s naprosto jasným vymezením "primum non nocere"!!
* Kde je ta hranice? Kdy škodím? ...pro mě je naprosto jasná - škodím VŽDY, když dělám něco, co ten člověk nechce a to nezávisle na MÉM názoru na danou věc.
*Pokud lidé pro mě nejsou důležití a jsou pro mne pouze zdrojem peněz, tak jsou pouze RUKOJMÍ. To je absolutně nepřijatelný vztah, nepřijatelná výchozí pozice pacienta.
*Kdyby se zdravotník zajímal opravdu o člověka, tak by se vůbec NEMOHLO STÁT, že ti lidé nebyli léčeni, že neměli péči či jakoukoliv pomoc. Prostě nikoho ti lidi nezajímají, pacient je bez péče doma a až se mu přitíží je na JIPce, kde na dýchači umře. Protože ti lidé jsou pro zdravotníky bezcenní.
* Nelze se vymlouvat na přepracovanost či nedostatek personálu, který odchází do Německa atd.
*zdravotníci mimo obor či do Německa odchází právě proto, že tam je ROVNOVÁHA mezi má dáti dal, tzn., že péče, potažmo zdrav. práce je plnohodnotně oceněna. A to nejen finančně, ale i prestiží toho oboru.
PARALELNÍ ZDRAVOTNÍ SYSTÉM je založen na rovnováze mezi péčí (myšleno celostně, tzn.včetně primární nebo aspoň sekundární prevence), fyzickou péčí se současným adekvátním vzděláním personálu .
BEZCITNOST A ODLIDŠTĚNÍ!! To je to, na co by měli slyšet VŠICHNI zdravotníci. BEZCITNOST, ODLIDŠTĚNÍ a absence OPRAVDOVÉHO DŮVĚRYPLNÉHO RESPEKTUJÍCÍHO VZTAHU ZDRAVOTNÍK - PACIENT je to, co nyní chybí. Je to o toleranci a důvěře toho člověka, jak pacienta tak i lékaře mít svou vlastní životní cestu a svou vlastní filozofii a dle toho si volit jemu (filozoficky) kompatibilní řešení jeho zdraví a zdravotního stavu (známe svědky Jehovovy a transfuze a transplantace, známe katolíky a potraty, ale je spousta jiných alternativ či paralel životní cesty jedince, které se zdravotnictví musí naučit RESPEKTOVAT!). Takto elegantně obejdeme spoustu, opravdu spoustu témat, která jsou velmi citlivá..
Především: my praktici jsme placeni kapitačně, tj za zaregistrovaného člověka, odstupňováno indexací podle věku, a za prevence včetně očkování. Sama si myslím, že řada pediatrů je stále empatická, lidská, nežene se za ziskem. Rok 1989 vnímám jako zdánlivě jemný, ale zrádný samet. Byli jsme vydáni napospas "neviditelné ruce trhu". A vidina "kapitalistických" zisků řadu lidí zaslepila, ti pak jedou v tom materiálnu. Prostě budeme dělat svou práci, tak, jak to umíme, cítíme, vnímáme, lidi si vyberou ty, kteří budou "lidští". Jinak to nevidím. A stále tu už bude to dělítko, nastavené covidem apod. A to nejsem pesimista.
Doputoval ke mně dopis, ve kterém popisujete ten masakr, co zažíváte po "očkování". Je mi moc líto, že se takové věci dějí, a že naší vládě, SÚKLu, právníkům a lékařům to tak dlouho trvá, než tu experimentální látku proti C19 zakáží píchat do lidí . Velmi se také omlouvám, za pozdní odpověď. Váš mejl nám zapadl.
Následky očkování
Dobrý den, v listopadu 2021 jsem se nechala očkovat jednodavkovou vektorovou vakcínou.Dva roky jsem byla s dcerou hodně v izolaci,abychom se nenakazily,v říjnu 2022 mě čeká návrat do práce,tak jsem očkování podstoupila,že kdybych opravdu špatně zareagovala, abych se z toho dostala. Volala jsem nejprve na imunologii, kde jsem byla na krvi pro nelepšící se stav a nebylo mi dlouho dobře, revmatologovi, obvodakovi, který mi také řekl, že se očkuje všechno, že má plnou čekárnu a ať se k tomu postavím čelem. 5 dní po očkování jsem nemohla dýchat, měla svalové křeče a šlehání po celém těla. V lumbální punkci se naštěstí nic nenašlo, neurontin jsem špatně snášela, pregabalin nefungoval jak měl. Tak jsem nasadila doplňky stravy a trochu se to zmírnilo až do doby, kdy mi byly dány chinolova ATB. Ofloxin. Vzala jsem si jednu tabletu, šlehy hrozné, myslela jsem že jsem rozhozená ještě z očkování, tak jsem volala doktorovi, sestra řekla, že se lékař kdyžtak ozve, neozval. Tak jsem počkala 14 dní a vzala si opět tabletu ráno a večer, po druhé tabletě nastaly šílené šlehy, křeče v břiše. Léky jsem vyhodila a začala jsem studovat co vlastně chinolová atb dělají, bohužel pozdě. Volala lékaři a ten řekl, že to predepisuje 10x denně a nikomu nic není a ať se držím, ale že udělá aspoň laborku. Neurolog řekl, že nemá pro nedoporuceni dalšího očkování diagnózu na které by to postavil. Naordinoval amytriptilin, vlastně už mě nechtěl ani vidět, po mém naléhání mi tedy dal datum další kontroly, ať mu teda ukážu MR mozku, i kdyz on s tím nemá nic společného, protože to naordinoval lékař v nemocnici, kde jsem byla hospitalizována.
Toto je příklad jak vypadá lékařská praxe, nikdo s vámi nechce nic mít. Jen si sepíše agendu a pokrčí rameny. Má prosba je jestli jsou pacienti,kteří dostaly neurologické potíže, které se slábnutím vakciny třeba odezněly.
Bojím se dost o svou budoucnost, zda budu moci pracovat, výboje jsou nesnesitelné a aby už mě nikdo nenutil do dalšího očkování pod rouškou dobrovolnosti, podepsáním, že jsem si vědoma nežádoucích účinků, protože ikdyz jsem zdravotník na mateřské a četla si o tom informace, stejně to pro mě byla abstrakce, kterou jsem si nedovedla představit a pod tíhou izolace nemožnosti kamkoli s dcerou jít, aspoň na chvíli a představě, že by mě v práci mohli nutit, což třeba v nemocnicich z doslechu byla běžná praxe, tak jsem podlehla.
Je nějaká lékařská pomoc,která se s takto poškozenými lidmi zabývá?
Děkuji s pozdravem
Vyčítalová Zdeňka
2.2.2022
***
Paní Vybíralová, můžu Vás odkázat na paní MUDr Gandalovičovou, která komplikace po očkování monitoruje a má možnost Vás kontaktovat na "paralelního" lékaře v místě Vašeho bydliště. Poblematiku C19 má velmi precizně zmapovanou. Kopii mejlu posílám PhMr Cimprichové, která se zabývá hlášeními nežádoucích účinků z pohledu farmaceuta. Další kopií v tomto mejlu je paní Petra Rédová, kterou doporučuji já osobně. Zabývá se pomocí a podporou těla tak, aby se člověk uzdravil, pomocí bylin a čínské medicíny a má velmi dobré výsledky s pomocí u potíží, které popisujete. Potíže, které uvádíte, přesně popisují tu hrůzu našeho zdravotnictví, ukazují, jak je zdravotnická péče u nás naprosto odlidštěná, jak zdravotníkům chybí jakýkoliv soucit, zodpovědnost, empatie, jak jsou mnohým lékařům, sestrám, politikům lidi totálně lhostejní....
Příklady pro 'normalniho' člověka/pacienta:
Možná by bylo zajímavé toto téma dát na nějakou školu jako téma pro závěrečnou práci dotaznikovou metodou. Možná by se šlo s dotazníkem obrátit na Václava Hrabaka, aby je rozeslal sestrám lékařům z deklarace. Má kontakty i na tisíce lékařů.
Prostě probudit emoce, skutečný zájem. Zdravotnictví je o KAŽDÉM z nás.
Eva Živa Peterková
***
Lékaři obsluhují a slouží „papíru“, místo člověku, koukají na obrazovky, místo na pacienty. V roce 2019 jsem šel na preventivní prohlídku srdce. Mladá lékařka se dívala po celou dobu mé přítomnosti do počítače, ptala se co, kdejaká značka znamená - i ve vedlejší ordinaci. Vyšetřovala mne tak sestřička. Za pár týdný nato jsem přechodil infarkt s dvěma následnými opercemi srdce.
Nedávno jsem na německé ARD shlédl vynikající dokument „Dem Tode zum Trotzt“ (Smrti navzdory) o paliativní péči. SRN docházejí peníze na financování, resp. zdravotním pojišťovnám, kdy vedení nemocnic převzali specialisté na finance. Smyslem je „udržet na hadičkách“ co nejdéle starých lidí a vydělávat. Přitom na světě umírá hlady 6 milionů zdravých dětí ročně, 160 milionů lidí trpí hlady a my házíme jídlo do popelnic! Něco je hodně špatně a nebude-li vážná situace včas řešena, bude ona řešit nás! Zdravotnictví a lékaři se musí přestat chovat tržně a začít skutečně sloužit člověku, jeho zdraví a tím i celé společnosti. Jinak se jeho dnešní nezdravý a nenormální stav, bude zákonitě prohlubovat a doplatíme na to všichni.
Cílem je vyléčit účinně, ne „léčit“ co nejdéle, draho a neefektivně!
Zdravotník by měl mít vysoký, fixní plat, neléčit v přesčasech, nebýt finančně závislý na provedených výkonech a úkonech, mít čas na potřebnou relaxaci ku prospěchu svému, pacienta a zdraví celé společnosti – fyzickému i duševnímu.
Vše už dávno vymysleli bratři Baťové – doporučuji projev J. A. Bati: „Výchova k podnikavosti“ (5.8.1938). Stačí k němu přidat J.A.Komenského. Realizujme a přestaňme vymýšlet už dávno vymyšlené – a fungující. Přestaňme léčit „klávesnicemi“, ale mozkem a zdravým rozumem!
„Neexistuje nejde!“ Tomáš Baťa
Zpracoval
Jan Šinágl, 18.3.2022
***
Read more...