Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Jiří Gruntorád (* 21 September 1952, Prague) was a signatory of Charter 77 since 1979, a publisher of samizdat literature, a member of VONS; in 1980-84 he was imprisoned for subversion of the republic. It is shameful that Chartists today have to go on hunger strike for minimum pensions, while former StB members and high-ranking Communist Party officials enjoy high pensions - even for their contributions to the liquidation of Chartists and political prisoners. After the fall of the communist regime, he became the founder and director of the Libri prohibiti library of samizdat and exile literature. He is also the author or co-author of several publications on exile literature and a member of the scientific board of the Institute for the Study of Totalitarian Regimes. Czech TV Events were silent about the hunger strike. Today, well-known civil activist John Bok will join the hunger strike from 17:00. More and more people are supporting Mr. Gruntorad. He doesn't need anything at the moment and "feels like in paradise":-) "

There's no way it can't!" Tomas Bata

JŠ

***

Jiří Gruntorád started a hunger strike on 17 November 2023, symbolically at 5 pm, in front of the Office of the Government of the Czech Republic for the resignation of Marian Jurecka from the post of minister.

***

Statement by Jiří Gruntorád:

Dear friends,

Signatories of Charter 77, but also non-signatories (of course, my letter concerns more signatories). Last January, when I sent you a letter from Petr Pospíchal together with a government resolution on the anniversary of Charter 77, you could read in Petr's letter the following sentence: 'Let us hope that these values will be reflected in action'. The truth is that they have manifested themselves, and in an unexpected way.

Full Article in Czech>

Aktualizováno 21.11.2023:Dnes pozval premiér Petr Fiala Jiřího Gruntoráda na Úřad vlády ČR. Hladovkář požadoval splnění požadavku, premiér ukončení hladovky. Po hodině skončilo jednání bezúspěšně. Vláda by měla urychleně rozhodnout o nápravě tohoto pokračujícího bezpráví na obětech zločinné totality - s plnými důchody zpětně od vzniku nároku. Jinak si koleduje, že padne dříve než při volbách. Dnešní Události ČT samozřejmě opět mlčely. Jana Maláčová řekla, co si myslí drtivá většina země. Doplňuje ji Mates Gregor. JŠ

***

Aktualizováno 19.11.2023: Ve věci byl osloven a vyzván ke konání president České republiky gen. Petr Pavel. Pan president má možnost aktivním konáním odstřihnout se od své minulosti. Je ostudné, že chartisté musí dnes držet hladovku za minimální důchody, zatímco bývalí příslušníci StB a vysocí funkcionáři KSČ si užívají vysokých důchodů - i za zásluhy na likvidaci chartistů a politických vězňů. Veřejnoprávní média stále mlčí. V ČT nikdo nezvedá telefony, ani tisková mluvčí ČT. Pouze záznamník opakuje „zavolejte v úředních hodinách“. FEBIOFESTFero Feniče končí – jde do insolvence – právě hlásil ČRoPlus. ČT likviduje schopné redaktory. Začínají novodobé „stranické čistky“?! Svoboda a demokracie je postupně likvidována tzv. „salámovou metodou“. Budeme jen přihlížet a jen se divit? Potom si příchod totality v jiné formě zasloužíme.JŠ

***

Jiří Gruntorád (* 21. září 1952, Praha) byl od roku 1979 signatářem Charty 77, vydavatelem samizdatové literatury, členem VONS; v letech 1980–84 byl vězněn pro podvracení republiky. Po pádu komunistického režimu se stal zakladatelem a ředitelem knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti. Je i autorem nebo spoluautorem několika publikací o exilové literatuře a členem vědecké rady ÚSTR. Události ČThladovku samozřejmě zamlčely. Dnes se k hladovce od 17:00 hod. připojí i známý občanský aktivista John Bok. Pana Gruntoráda podporuje stále více lidí. Momentálně nic nepotřebuje a „cítí se jak v ráji“:-)

„Neexistuje nejde!“ Tomáš Baťa

JŠ

***

Jiří Gruntorád zahájil dne 17. 11. 2023, symbolicky v 17. hodin hladovku před Úřadem vlády ČR za odstoupení Mariana Jurečky z funkce ministra.

***

Prohlášení Jiřího Gruntoráda:

Milí přátelé,

signatářky a signatáři Charty 77, ale i nesignatáři (signatářů se můj dopis ovšem týká více).

Když jsem vám v lednu loňského roku poslal dopis Petra Pospíchala spolu s usnesení vlády k výročí Charty 77, mohli jste v Petrově dopisu číst i tuto větu: „Tak doufejme, že se tyto hodnoty projeví i v činech“. Pravda je, že se projevily, a to způsobem neočekávaným.

Jiří Gruntorád is 71 years old, John Bok is 78 years old, Pavel Kohout is 95 years old and JUDr.Milan Hulík is 77 years old. This is how Pavel Kohout supported Jiří Gruntorád in writingand then in a telephone conversation. Both hunger strikers were also supported by Milan Hulík, whom I visited, on an audio recording. After the coup in November 1989, he interrupted his work in the legal profession and became director of the Inspection Department in the newly established Office for the Protection of the Constitution and Democracy, later renamed the Security and Information Service (BIS). Jiří Gruntorád takes the sign with him so that he can keep it in sight and use it again if necessary...

Jiří Gruntorád ended his hunger strike only after the government resolution by which the government subscribed to the traditions of Charter 77 was revoked, without addressing or consenting to its representatives! By its conduct and actions, it has not been worthy of them so far. Once again it has been shown what different worlds politicians and citizens live in. If politicians communicate with citizens only during elections and through the media, they will necessarily lose contact with citizens, including common sense. Prime Minister Fiala and Minister Jurečka were completely out of touch with reality in their personal conversations. The only one who was able to negotiate factually was Interior Minister Rakušan(in the photo Jiří Gruntorád just before leaving for a meeting with Rakušan). He promised to do what he could and to find a solution soon. He fulfilled his promise. Both public broadcaster ČT and Seznam.cz were silent this morning about the end of the hunger strike, at least not on the front pages...

Always, one act of an individual is more than hundreds of articles - they only diminish and dilute the value of the act. Only those who are capable of such acts themselves will understand this. Jiří Gruntorád acted fully in the spirit of Article 23 of the Constitution of the Czech Republic, when the democratic establishment of the country is threatened and a person has the right to resist, or the duty to resist, if democratic values are valuable to him.

Jiřímu Gruntorádovi je 71 let, Johnu Bokovi 78 let, Pavlu Kohoutovi 95 let a JUDr.Milanu Hulíkovi 77 let. Takto podpořil Jiřího Gruntoráda Pavel Kohout písemně a následně telefonickým rozhovorem. Oba hladovkáře podpořil na zvukovém záznamu i Milan Hulík, kterého jsem navštívil. Po převratu v listopadu 1989 přerušil svou činnost v advokacii a stal se ředitelem odboru inspekce v nově založeném Úřadu na ochranu ústavy a demokracie, později přejmenovaném na Bezpečnostní a informační službu (BIS). Tu ceduli si Jiří Gruntorád bere s sebou, aby ji měl pořád na očích a opět ji použil, kdyby bylo třeba…

Jiří Gruntorád ukončil hladovku až po zrušení vládního usnesení, kterým se vláda přihlásila k tradicím Charty 77, bez oslovení a souhlasu jejích představitelů! Svým jednáním a konáním jich dosud nebyla hodna. Opět se ukázalo v jakých rozdílných světech žijí politici a občané. Pokud politici komunikují s občany pouze při volbách a přes média, nutně s občany ztratí kontakt, včetně zdravého rozumu. Premiér Fiala a ministr Jurečka byli při osobních rozhovorech zcela mimo realitu. Jediný, kdo byl schopen jednat věcně byl ministr vnitra Rakušan (na fotografii Jiří Gruntorád těsně před odchodem na jednání s Rakušanem). Slíbil, že udělá co může a brzké řešení. Svůj slib splnil. Veřejnoprávní ČTi Seznam.cz dnes ráno o ukončení hladovky mlčely, alespoň ne na prvních stránkách…

Životní krédo Jana Haluzy: „Věřím v lepší budoucnost člověka a také v to, že je důležitější dlouhodobé zhodnocení našich činů než okamžitý zisk. Kdo má čistý štít, nemusí se ničeho bát. Nelituji nejcennějších let mého života, protože jsem bojoval a zvítězil. Vyhrál jsem ten nejdůležitější závod.“ - Emil Zátopek po roce 1989: „Kdyby nebylo Haluzy, nebylo by ani Zátopka.“

***

Doporučuji ke shlédnutí vynikající dokument Kristiny VlachovéKauza Uherské Hradiště (ČT 2007). Často v něm vystupuje Zátopkův trenér Jan Haluza, politický vězeň, veřejnosti neznámý, který běhal za Baťa Zlín. V komunistickém kriminále strávil 6 let, ve věku, kdy si života plně užíváme (34-40 let). Byl vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka II.třídy (stejně jako Tomáš Baťa, patřila by jim extratřída!), Zlatou medailí za čestný běh životem, titulem Osobnost roku 2010 Zlínského kraje a dalšími oceněními. I jemu vděčí Emil Zátopek za svoji pozdější slávu. Byl jeho prvním trenérem, trénoval ho dva roky. Po roce 1945 se stal členem Československé strany lidové a předsedou Krajského výboru lidové mládeže Zlínska. Po roce 1948 mu bylo nabídnuto místo ředitele Baťových závodů ve Zlíně, s podmínkou vstupu do KSČ. Odmítl. I on byl mučen elektrickým proudem.Prošel mnoha komunistickými lágry - Rovnost, Svornost, Mariánská, Eliáš, Nikolaj a další. V uranových dolech v Jáchymově byl opět obviněn ze špionáže a vyslýchán. Tam se nakazil tyfem. V roce 1954 byl propuštěn na svobodu, nadále jej však sledovala StB a nemohl vykonávat svou profesi. Zaměstnán byl jako dělník a tři roky jako horník v ostravských dolech. Teprve v polovině šedesátých let mohl začít vykonávat alespoň okrajově právnické povolání. V roce 1968 se nakrátko vrátil do veřejného života prostřednictvím organizace politických vězňů Klub 231. Tato byla však po srpnové okupaci rozpuštěna. V době normalizace se stal opět nepohodlným.

Je dobře, že film „Zátopek“ neuspěl v nominaci na filmového OSCARA, byť jsem ho nestihl shlédnout a z kin už zmizel. Opakovanému morálnímu selhávání Zátopka se věnuje jen okrajově (podle svědectví těch, který film shlédli). Můžeme jen doufat, že neobdrží Českého lva a nebudeme tak pokračovat v glorifikování lidí, kteří si to po lidské stránce vůbec nezasloužili. Kdybychom natočili film o Janu Haluzovi, měl by šanci nejen na Českého lva, ale i na Oscara. To je možné jen ve vyspělé společnosti, která nepotřebuje lhát a zamlčovat pravdu. Právě poctivým pojmenováním skutečnosti dokazuje svoji skutečnou vyspělost. Za tento nemorální dokument se zaplatily desítky, či stovky miliony korun - z peněz daňových poplatníků. Vypovídá to nepěkně o morálním stavu země a kdo si dokázal udržet svoji moc a vliv.