Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

pá čvc 29 @18:00 - 10:00PM
Praha Velvyslanectví Švýcarska: Oslava státního svátku

Nejnovější komentáře

  • 06.07.2022 19:01
    Pane Šinágle, mně připravil soud o majetek za asi 60.000.000,-Kč ...

    Read more...

     
  • 06.07.2022 13:24
    Česká televize, je jediná televizní stanice u nás, která ...

    Read more...

     
  • 06.07.2022 11:04
    Předseda vlády Petr Fiala po půl roce oslovil projevem ...

    Read more...

     
  • 06.07.2022 10:58
    Byť je Hybášková prozatím řízením odboru pověřena jen dočasně ...

    Read more...

     
  • 06.07.2022 10:53
    Opoziční smlouva 2.0 Ministr Blažek staví s pomocí Hradu v ...

    Read more...

     
  • 04.07.2022 18:04
    Z Ukrajiny odvlekli rusáci 300 000 dětí. Tolik dětí se u nás ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Husch Richard rodina 1930Richard Husch přišel o otce v květnu 1945. Po veřejném lynči ho ubila místní revoluční garda. Z jejich domu udělali národní výbor a vdovu se čtyřmi dětmi vystěhovali do maringotky k lesu. Dnes žije devadesátiletý Richard Husch v pečovatelském domě v Luži a má už jen jediné přání: jednou provždy očistit jméno svého otce.  

Richard byl první dítě Johanna a Hedviky Huschových z Hroubovic nedaleko Luže. Otec, maďarský Němec, se navzdory nátlaku od německých okupantů nerozvedl se svou židovskou ženou. Ochránil ji tak od prvních transportů a téměř jisté smrti. Roztržení rodiny ale stejně nezabránil. Sám dostal předvolání k nástupu do pracovního tábora v létě 1944. „Jel jsem tatínka vyprovodit na nádraží do Pardubic,“ vzpomíná pan Richard.

„Bylo to 26. července a já měl ten den 14. narozeniny.“ Doma zůstala s dětmi jen maminka, která vedla domácnost i rodinnou firmu. „V říjnu ale musela odjet i maminka, neochránilo ji ani pokřtění, ani svatba,“ konstatuje Richard, „musela do Hagiboru a později do Terezína.“  V Hroubovicích nechala čtyři děti, z nichž nejmladší Nadě byly tři roky. Postarala se o ně paní Černohorská, která Huschovým ve firmě tou dobou vypomáhala.

Všichni se radovali z konce války. Netušili, co přijde!

Johann Husch se vrátil do Hroubovic 9. května v noci, místní revoluční garda ho ale vyspat nenechala. Vytáhli ho z domu, zbili ho a zavřeli v koupelně Wernerovy továrny. Za dva dny uspořádali tancovačku a Johanna Husche tam s ještě jedním zadrženým přivedli. „Zavřeli dveře, aby nemohl nikdo odejít,“ popisuje události pan Richard, „mučili je a pak tátu vytáhli před hospodu a tam ho Ferina zastřelil. V protileteckém krytu ho pak motykou dobili.“  Těla obou zavražděných mužů odvezli k Podlažicím, kde byl již dříve vykopán protiletecký okop, a tam je zahrnuli zeminou.

Druhý den se z Terezína vrátila Hedvika Huschová. Starosta vesnice Dolejší jí řekl, že jejího muže odvedli partyzáni a že neví, co se s ním stalo. Sousedé jí však podali pravdivé zprávy, ale jen šeptem, protože ve vesnici panoval obrovský strach.

Boj Hedviky Huschové

Maminka Hedvika byla s dětmi v Hroubovicích jen krátce. Členové národního výboru zařídili, aby byli 6. června odvezeni do Chrudimi do sběrného tábora pro vysídlené Němce. Po šesti nedělích se Hedvika s dětmi vrátila zpátky. Jejich dům mezitím zabral národní výbor, a tak putovali do maringotky u lesa, kde bez elektřiny a vody žili několik let.

Boj o majetek i čest rodiny ale Hedvika Huschová nikdy nevzdala. Vytrvale žádala o zrušení konfiskace majetku, navrácení domu a vyšetření vraždy jejího muže. V roce 1951 oslovila i prezidentskou kancelář a odtud přišlo nařízení k exhumaci a vyšetření případu. Ve více než metrové hloubce byla nalezena dvě těla, lebka Johanna Husche nesla stopy těžkých zranění. Vyšetřování sice potvrdilo vraždu, ale pachatelé potrestáni nebyli.

Hroubovičtí komunisté se mstili i na dětech

Komunisté z národního výboru odmítli Huschovým vydat doklady o národní spolehlivosti potřebné k získání občanství. Z toho důvodu nemohl jít Richard studovat, nemohli dostat podporu, důchod ani potravinové lístky. Nakonec se Richard uchytil v zemědělství, později v cihelně v Rosicích a v Botaně v Hroubovicích, až v JZD Chroustovice získal práci i byt. Oženil se a vychoval dvě děti.

V Hroubovicích i po 75 letech vědí, kdo vraždil a kdo tleskal

Po roce 1989 se případ znovu ocitl před soudem, Ústavním i mezinárodním. Dům Huschových přesto zůstal obecním majetkem, údajně z procesních a promlčecích příčin. Konfiskace byla totiž zrušena už v roce 1953 a dům měl být rodině vrácen. Ovšem úřady a místní komunisté toto rozhodnutí před Hedvikou Huschovou zatajili. A v roce 1990 už byla záležitost promlčená.

Richard Husch na Hroubovice na dlouhá desetiletí zanevřel. Na konci října roku 2019 je ale přece jen navštívil. A vstoupil i do domu, kde prožil šťastnější část svého dětství. Hroubovický starosta Marcel Samek uspořádal na obecním úřadě setkání místních občanů s historičkou Alžbětou Langovou, která posluchačům převyprávěla historii rodiny Huschových, události květnových dnů z roku 1945 i excesy doby poválečné. Starosta se Richardu Huschovi na samém konci přednášky omluvil za příkoří, kterých se jejich rodině v Hroubovicích dostalo, a přislíbil vytvořit pamětní desku. Aby tragédie spjatá se jménem Johanna Husche, která se v Hrobouvicích stala, nebyla zapomenuta.

Zdroj: https://jicinsky.denik.cz/z-regionu/v-hroubovicich-vedi-kdo-zabil-otce-richarda-husche-20201031.html

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 5.00 (1 Vote)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)