Bořit a ničit dokáže kdejaký primitiv, ale tvořit a budovat jen vyvolení. J.Š.

* * *

„Ten E. Beneš, který mu odpověděl že „rady od ševce nepotřebuje“, je ukázka samolibosti, která z mnoha důvodů na post ze kterého odletěl, vůbec nepatři. Je jednou z hromad písku po které se svezla stavba co měla být hrdým Českem.“ KM

* * *

Pro své plány se snažil získat především prezidenta Beneše. A aby všechno bylo co nejnázornější, nechal speciálně pro něj zhotovit velkou plastickou mapu Československé republiky, dlouhou 15 metrů, na níž všechny své nápady a myšlenky přehledně a srozumitelně představil. Prezident ji ale odmítl s tím, že "je příliš velká a že ji na celém pražském Hradě nemá kde umístit!" A když Jan Baťa vymýšlel řešení, jak tento problém odstranit, vzkázala mu hlava státu chladně, „že žádných rad od ševce nepotřebuje“. - Jan A. Baťa totiž při své schopnosti analyzovat ekonomickou situaci na základě zpráv, které dostával z celého světa, velmi brzy dospěl k závěru, že Československo se po nástupu Hitlera k moci dostalo do velkého ohrožení a že prezident Beneš není tak silným politikem, aby byl schopen nacistickému nebezpečí účinně vzdorovat. „Je skoro jisto,“ napsal v podnikovém časopisu Zlín 28. února 1938 ve svém komentáři k Hitlerovu projevu, „že se požadavkům Hitlerovým dostane sluchu.“ - Šosák Edvard Beneš „žádných rad“ nepotřeboval, ale peníze od Bati v době II.světové války přijímal ochotně a rád – i pro svoji osobní spotřebu! Do roku 2007 byl v naší zemi Jan A.Baťa považován za zločince a kolaboranta. Dodnes nebyl jeho potomkům vrácen protiprávně ukradený majetek, včetně rodinné vily, jak v ČR tak na Slovensku…

*** * ***

Baťovský zázrak: Jak dostal Jan Antonín Baťa firmu na vrchol?

17.05.2018 - Redakce Kauzy (extra Historie) - Jan Antonín byl úspěšným nástupcem Tomáše, vedl podniky od úspěchu k úspěchu.

Když se ujal vedení podniku, ovládala firma přes čtyři pětiny veškeré obuvnické výroby v Československu, více než tři čtvrtiny veškerého exportu a drtivou většinu odbytu obuvnických výrobků na domácím trhu. Stalo se to ovšem v době, kdy se celý svět potýkal s ekonomickou krizí, a firma Baťa nebyla výjimkou. Blízký spolupracovník a vzdálený příbuzný Jana Bati, Ferdinand Menčík, o okamžiku, kdy Jan převzal řízení firmy, v knize „Poskokem u Jana Bati“ napsal: „A tak se Jan vrhl s velkou energií do práce. […] Nutno říci, že celá řada Janových iniciativ […] byla velmi úspěšná. Vyhnul se předně tomu, aby se držel jenom bot, pustil se do různých oborů podnikání průmyslového i jiného.

Tak vznikaly satelitní podniky, jako Batizovce na Slovensku, kde se vyrábělo umělé hedvábí na výrobu punčoch, chemické závody, závody na výrobu strojů, bicyklů a dokonce letadel, byly tu doly, byly tu dopravní prostředky včetně dráhy Zlín – Vizovice, pneumatikárny a jiné.V této době se ukázal důstojným nástupcem Tomáše, vedl podniky od úspěchu k úspěchu a brzy si získal důvěru svých spolupracovníků.“

Zahraniční sesterské společnosti

Rok 1932 bývá pokládán za nejkritičtější v celém dosavadním vývoji firmy Baťa a to nejen proto, že právě tehdy zemřel její zakladatel a šéf. Domácí trh byl již v podstatě nasycen, jen stěží se dala ještě najít nějaká skulina, která by odbyt zvýšila. A exportu se ostatní státy bránily nejrůznějšími omezeními a celními bariérami, které měly zahraničním firmám (včetně Baťovy) pronikání na jejich trhy co nejvíce ztížit. Ještě za Tomášova života přišel Jan s nápadem: když nemůžeme vyvážet boty, vyvážejme továrny! Starší bratr se na jeho nápad zpočátku díval s nedůvěrou, ale nakonec ustoupil a Janova myšlenka se osvědčila.

První zahraniční sesterskou společností firmy Baťa, která měla i vlastní továrnu, byla „Deutsche Schuh A. G. Bata“ v Ottmuthu v Německu v roce 1929. Pak následovaly další: v lednu 1930 „Polska Spólka Obuwia Bata“ se sídlem v Chełmku u Osvětimi, ve stejném roce „Bata Schuh A. G.“ v Möhlinu ve Švýcarsku, která zahájila výrobu v roce 1932, společnosti ve Švédsku, Holandsku, Francii, Rumunsku, Rakousku, Jugoslávii a dokonce v Egyptě. Ke koordinování činnosti nově vznikajících zahraničních společností založil Tomáš Baťa v roce 1931 ve Švýcarsku holdingovou společnost „Leader A. G.“ se sídlem v St. Moritzu. Její činnost řídilo konsorcium v čele se švýcarským advokátem dr. Georgem Wettsteinem, Baťovým důvěrníkem. Jan Baťa později v jedné ze svých knih napsal, že Wettsteina objevil a s Tomášem Baťou seznámil on sám.

Baťovské město v Indii

Od roku 1931 zakládal Tomáš Baťa nové a nové zahraniční společnosti, které byly majoritní držbou přičleněny k jeho holdingové společnosti „Leader A. G.“. Jen v roce 1931 jich vzniklo 13 – v Britské Indii, v Holandské Indii, v Malajsku, Palestině, Jihoafrické republice, Belgickém Kongu atd. U jejich vzniku vždy stál Jan Antonín, v té době obchodní ředitel firmy. A když se po bratrově smrti ujal jejího řízení, dostala tato strategie ještě větší dynamiku.

Jan Baťa byl sice stejně dobrým organizátorem výroby jako jeho bratr, ale ještě navíc skvělým obchodníkem, který uměl zboží výborně prodat, doslova i obrazně. Kupříkladu koncem roku 1932 koupil zaoceánskou loď, dal jí jméno Morava a nechal na ni naložit obuvnické stroje, boty a zařízení prodejen, vše baťovské výroby, k tomu 43 baťovských Mladých mužů (absolventi Baťovy školy práce) a pod vedením čtyřiatřicetiletého (!) Jana Bartoše ji vyslal do Britské Indie, aby tam vybudovali nejen novou továrnu na boty, ale také nové baťovské město. Celý svět plavbu sledoval s údivem a obdivem.

V dalších letech se počet poboček firmy Baťa v zahraničí zvětšoval. V roce 1933 vznikly v Sýrii, Iráku, Maroku, Alžíru, Tunisu a USA, později i v jiných částech světa. Postupem doby nabývaly stále více na důležitosti. Roku 1935 vzrostla kupříkladu výroba v továrnách Baťovy společnosti ve Velké Británii na 3,1 milionu párů a v Holandsku na 1 milion párů, v roce 1936 vyráběl Baťa v Jugoslávii 5,4 milionu párů obuvi, ve Francii 4,1 milionu párů a v Polsku 1,6 milionu párů.

Stejně jako v Československu budovala firma Baťa také v cizině síť vlastních prodejen: např. ve Francii jich měla v roce 1935 již 441, v Jugoslávii 348 a v Německu 142. Stejně jako ve vlasti expandovala i do blízkých výrobních odvětví, např. v Holandsku vybudovala závody koželužské, chemické, strojírenské a papírenské a také pneumatikárnu a punčochárnu. Největším podnikem firmy Baťa v zahraničí se stala továrna v Batanagaru u Kalkaty v Indii, která zahájila výrobu v květnu 1935.

Svit, Rapid, Kotva, …

Nové metody, které Janu A. Baťovi dovolily obejít ochranářská cla, vedly k novým ziskům. Ty zase firmě umožnily další růst a pronikání do jiných průmyslových odvětví, nově i do oblastí těžkého průmyslu. Roku 1934 vznikla „Zlínská letecká akciová společnost“, která měla původně provozovat pouze leteckou dopravu, jejíž program však byl v roce 1936 rozšířen o výrobu leteckých motorů a dokonce celých letadel. V červenci 1935 byla zřízena nová sesterská společnost „Fatra, a. s.“ v Napajedlích, která vyráběla plynové masky, ohnivzdorné a protiplynové výstroje, chemikálie, dýchací aparáty, filtrové vložky, hadice atd., čímž reagovala na stále viditelnější růst napětí v mezinárodních vztazích.

Na podzim téhož roku založil Jan A. Baťa další společnost, která dostala název „Svit, a. s.“ a která sídlila v Batizovcích u Popradu. Zaměřovala se na výrobu celulózy, umělých vláken a celofánu. V následujícím roce založil Jan A. Baťa mezinárodní dopravní společnost „Rapid, s. r. o.“ se sídlem v Hamburku a v roce 1937 obchodní společnost „Kotva“, která zajišťovala vývoz zboží do zahraničí, zpočátku jen Baťova, ale časem se stala exportérem, jehož služby vyhledávali a využívali i další českoslovenští výrobci.

Gigantický koncern

Obchodní strategie Jana A. Bati byla úspěšná. Jeho firma vyvezla jen v roce 1937 gumového zboží včetně pneumatik za 40,4 milionu Kč, punčoch a textilního zboží na 24,7 milionu Kč a hraček za 3,3 milionu Kč. Pro potřebu svých sesterských společností v zahraničí vyvezla jen v roce 1937 stroje, nástroje a další zařízení za 17,1 milionu Kč, usně za 23,4 milionu Kč, chemikálie za 2,6 milionu Kč atd. Celkový obrat firmy Baťa dosáhl v roce 1937 závratné výše 1,8 miliardy Kč.

TIP: Jak vylepšit republiku: Proč se Jan Antonín Baťa nestal prezidentem?

V polovině roku 1938 zaměstnávala firma Baťa a. s. 65 064 osob, z toho 41 814 v Československu a 23 250 v zahraničí. Její zahraniční společnosti (či spíše pobočky) byly pevně spjaty s mateřskou společností ve Zlíně na základě společné finanční závislosti na Janu A. Baťovi, jakožto předsedovi správní rady firmy Baťa a. s. Zatímco holdingová společnost „Leader A. G.“ v St. Moritzu koordinovala pouze finanční operace sesterských zahraničních společností, byl skutečnou řídící centrálou celého podniku v Československu i v zahraničí mateřský podnik Baťa a. s. ve Zlíně. Janovi Antonínu Baťovi se během pouhých šesti let podařilo firmu, zděděnou po starším bratrovi, přivést do pozice zcela jedinečného hospodářského subjektu, schopného zásadním způsobem ovlivňovat vývoj celé republiky.

https://www.stoplusjednicka.cz/batovsky-zazrak-jak-dostal-jan-antonin-bata-firmu-na-vrchol

* * *