„Ruská armáda pošle do Itálie svou jednotku. Bojovat proti koronaviru. Je to stejně rafinované jako metoda zelených mužíčků. Bude to první jednotka ruské armády na území Evropské unie.“ Jaromír Štětina
* * *
Ve spojitosti s ruskou či sovětskou "humanitární pomocí" vzpomínám, když jsem poprvé projížděl Afganistanem do Indie přes Pakistan, hned po přeplutí Pjanže /horní tok Amu Darji/ a po dosažení prvního města Mazar el charif mě uhodily do očí azbukou psané nápisy na firmách obchodů hned pod arabskými. Před dojezdem do Kabulu sjíždí vozidlo příkrými Salaj serpentinami, odkud je z autobusu vidět do hlouby. Tam dole jsem spatřil hnízdo ruských tanků! Byl to pro mne šok. Věděl jsem, že do dvou let král Zahir a premiér Daud to odnesou. Zahirovi se podařilo utéct, Dauda zabili. Zbožňovaný Tarakí, kterého národ miloval "onemocněl" a umřel. Místo něho se vystřídalo pár ruských KGbáků a nakonec dvoumerrového Nadžibuláha pověsil národ na kandelábru. A to se psal rok 1979. Později v roce 1985 už jsem šel pod samopaly do autobusu do Pešaváru.
Nic se nezměnilo. Potřeba Rusů násilím sjednocovat je jediný způsob, který Rusové od Mongolů poznali. Zabírat jakýkoliv další prostor. Přijmou-li Italové "humanitární pomoc" od Rusů dostane EU štěnice, kterých se nezbaví.
Král Zahir respektive premier Daud požádali SSSR o výstavbu silnic. To se jim skutečně dostalo. Postavili asfaltky od Amu Darji tedy od Mazar Charifu do Kabulu přes Hindukuš, odtud na západ přes Kandahar do Heratu a ještě na východ z Kábulu přes Jallabad až na pakistánskou hranici k Pešaváru. Salanga pas je obrovská série prudkých serpentin z Hindukuše do Kabulu. A tam dole před Kabulem byly ty tanky. Afganistanem jsem pouze několikrát projížděl, protože z tehdejšího sovětského socialistického Tadžikistanu, hlavního města Dušanbe, kam se z Moskvy letělo, je to do Afganistanu kousek, jen přes horní Pjanž. Tehdy se ještě jezdilo lodí z přístavu Termez proti proudu na protější Chajraton - celnice, odkud už tehdy jezdil ruský autobus s ruskými experty do vnitrozemí. Odtud pak jezdily taxíky devět hodin přes Hidukuš do Kabulu.
Jednou při návratu z Indie jsem tam přece jen zůstal a navštívil Bamyan. Tehdy tam ještě byly šedesátimetrové reliéfní sochy Budhy, které pozdeji Taliban rozstřílel. V této zapomenuté oblasti jsou vysutá jezera v jakýchsi vysokých obřích vysutých ohradách. Je to velmi zvláštní přírodní jev, kvůli kterému se tam do Ban del Amiru jezdí. První cesty probíhaly v klidu, pozdější roky už byly všude vojáci. Tehdy jsem tam pár dní bydlel u jednoho Afgance, se kterým jsem se seznámil v Česku, který si vzal Češku a společně jsme na televizi sledovali projev zbožňovaného premiéra Tarakího, který to později také odnesl. Celá rodina stála před televizorem v pozoru dokavad mluvil. Zažil jsem ještě Afganistan, kdy Rusové teprve připravovali převrat.
K. Mrzílek
* * *
Rusko nedalo nikdy nic zadarmo. Tam kde nyní ruská „biologická“ armáda v Itálii působí, dříve roky pracovalo 60.000 Číňanů v textilním průmyslu, patřící Číňanům. Jaromír Štětina má pravdu. Bude zajímavé, kolik Rusů zemře? Obávám se, ani jediný. Rus vydrží hodně, zvláště když může být už preventivně očkován... Pan Skripal by mohl vyprávět…
Sledoval jsem několik pořadů o prezidentu Číny Si Ťin-pchingovi na západních televizích. Je prezidentem na doživotí s neomezenou mocí, kterou plně využívá. Cíleně se snaží realizovat odvěký čínský sen na ovládnutí světa s veškerou brutalitou ukrytou pod „přívětivým“ obličejem. Neštítí se ničeho – od obchodu s lidskými orgány odebíranými zaživa, sterilizace ujgurských žen, verbování bývalých příslušníků tajných služeb USA (jeden z nich byl odsouzen na 20 let), taktéž verbují významné profesory na důchodu, vysílají talentované studenty na západní univerzity, kteří následně pracují pro čínské tajné služby, seznam je stále delší… Realizace tzv. „Hedvábné stezky“ je součástí tohoto plánu. Jeden britský představitel vlády, který se veřejně postavil proti spolupráci Číny při výstavbě britského jaderného průmyslu a upozornil na hrozící nebezpečí, za pár měsíců skončil ve funkci. Takový mají vlády strach z dnešní Číny. Měli by si konečně uvědomit, že Čínu udělal silnou Západ svoji sebevražednou hospodářskou politikou, kdy se stal na Číně značně závislý. Svět potřebuje už nyní politiky typu Winstona Churchilla či Ronalda Reagana. Ne nové „Baracky Obamy! I Donald Trumf si je toho vědom.
Jan Šinágl, 25.3.2020
* * *
Směřujeme ke státnímu převratu?
Proti dezinformacím čínského režimu o novém koronaviru z Wu-chanu
Kvůli odmítání Eura jsme za jediný měsíc přišli o miliardy korun, koruna se propadá…
Velká Británie – bezmoc lékařů. Taiwan všem příkladem!
Petice na podporu MUDr. Soni Pekové, PhD. - nový rozhovor o koronaviru (kompletní verze)
Koronavir: porovnání webu ministerstva zdravotnictví České republiky a Švýcarska
Čínská Nová hedvábná stezka nás i svět ohrožuje daleko více než tušíme
Docela děsivých 20 minut – tyto informace šířeny zdaleka nejsou…
Komentáře
Italie připravuje pozváním ruských jednotek daleko horší nákazu nežli je koronarvir. Z první se časem vyléčí tak jako se to stalo u jiných vážných onemocněních ve světě.
Ruské „pomoci“ se Italie nezbaví. Ta se naopak začne rozlézat do okolí dalších států. Pro Rusy je to ideální příležitost jak uplatnit svůj rozkladný vliv přímo v EU. Ti co pozvali Rusy do EU, aby pomohli italskému zdravotnictví, které je sice v extrémním nedostatku si neuvědomují, že vyhánějí čerta ďáblem.
K.Mrzílek
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.