Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Nový šéf Rady České televize Pavel Matocha dlouhodobě porušuje zákony České republiky. Ovládá zcela netransparentní neziskovku, která získává statisíce korun od státem ovládaných firem, od obcí a od obcemi ovládaných firem. Ve sponzorské smlouvě se podepsal pod lživé informace. Navíc jako novinář podvádí čtenáře, když porušuje elementární pravidla profese a propaguje výrobky, ze kterých má prospěch on sám, jeho neziskovka a jeho firma.

… Fakt, že Matocha nikdy nezveřejnil v rejstříku žádnou účetní závěrku, je důležitý i proto, že se Matocha za spolek Pražská šachová společnost podepsal se státem vlastněnou firmou ČEPS a.s. letos v říjnu smlouvu o daru ve výši 80 000 korun na „na tréninkový a motivační šachový program pro děti a mládež“. A ve smlouvě je dle HlídačStátu.cz výslovně uvedeno, že „Obdarovaný dále prohlašuje, že řádně plní rejstříkové povinnosti, v rozsahu a podle podmínek, které pro jeho právní formu stanoví zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v platném znění, a do sbírky listin veřejného rejstříku žadatel řádně a včas zakládá veškeré citovaným zákonem vyžadované dokumenty v aktuálním znění.“

… Matocha tedy mimo jiné podpisem stvrdil prohlášení, o kterém věděl, že je lživé. Protože nikdy žádnou účetní závěrku svého spolku v rejstříku nezveřejnil. Stejně jako nikdy jeho spolek nezveřejnil počet ani jména členů (kromě čtyř, kteří jsou podepsáni pod stanovami), stejně jako nikdy neustanovil dozorčí radu, se kterou přitom počítají zmiňované stanovy.

Dr. Emil Hácha: „Je mi 66 let, připravoval jsem se na odpočinek. Místo toho mám být presidentem republiky v těžkých dobách v nichž se neví dnes co vše může být zítra. Je to velká oběť, ale přinesuji, je-li to nutné v zájmu národa a státu.“ - „Talenty naších lidí jsou naším národním majetkem, možná majetkem nejcenějším. Protektorát je nouzové řešení, po kterém bychom se měli vrátit do lepší budoucnosti.“

***

Dr. Emil Hácha přinesl za službu vlasti oběť nejvyšší – svůj život. Pomníky jsme mu nestavěli, zato dr. Edvardu Benešovi, který upřednostňoval vždy jen na sebe a své zločinné politické zájmy, jsme je masově stavěli. Kdy je začneme bourat a stavět pomníky skutečnému hrdinovi dr. Emilu Háchovi? I pomníky, názvy náměstí a ulic jsou vypovídajícím svědomím národa, tedy i o nás samých. JŠ

***

Stereotypy jsou natolik zažité, že řadě lidí automaticky naskočí u jména Hácha slova zrádce a kolaborant a svou představu si nechtějí moc měnit. Ale myslím, že čas hraje ve prospěch Háchy: když o něm dnes na veřejnosti mluvíte, už nenarážíte na zásadní odmítání a lidem začíná být jasné, jakému tlaku a zoufalým situacím byl vystaven. A buďme rádi, že my sami jsme podobným zkouškám vystaveni nebyli.

Už jenom trochu tvrdší novinář by ho na místě Václava Moravce okamžitě zarazil otázkou, které tedy konkrétní informace, které se povídají o Petru Blažkovi, „nejsou pravdivé“. A měl by problém…

Lež č. 6 – Pravomocný nález o oprávněnosti nároku padl již v roce 1998. 370 milionů korun náhrady škody rozhodci přiznali Diag Human až jiným nálezem v roce 2002 – a právě na základě nepravdivého znaleckého posudku, který zařídil Pavel Blažek. Závěr pro pana premiéra: těsně před tím, než se pánové Šlouf, Koudelka a Blažek rozhodli si na sporu s Diag Human přivydělat, byla na stole dohoda, která by, podle svědectví účastníků, dovolila státu spor ukončit za pouhé dvě miliardy korun. O dvacet let později odsoudila mezinárodní arbitráž Českou republiku k zaplacení více než šestnácti miliard. Nemají na tom vinu také pánové Pavel Blažek a Zdeněk Koudelka, pane premiére? Celý článek>

Václav Moravec: „Myslím, že věnujeme příliš času a prostoru v médiích lidem, o nichž nemá smysl se vůbec bavit. Oni jsou jen symbolem doby. Doby vzestupu buranství a nekompetentnosti.“

* * *

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci!

Jako občan této republiky považuji za zcela nepřijatelné, aby dohled nad veřejnoprávní televizí vykonávaly a členy Rady České televize byly osoby, které se ve veřejném prostoru, v médiích, dopouštějí vulgárních verbálních útoků na ženy.

… Vulgárnost k ženě není názorový či kulturní proud, ale sociální patologie. Proto vás tímto žádám o urychlené odvolání pana Bc. Lubomíra Veselého z funkce člena Rady České televize. Je autorem výroku "Johana Hovorková, pamatujte si to jméno! Až uslyšíte, že má besedu ve škole, kam chodí vaše dítě, jděte tam a žeňte ji svinským krokem.“ A pak označil (mimo jiných) novinářku paní Janu Hovorkovou slovy „zrůdy“ a „svině“. Tyto vulgární útoky z úst pana Bc. Veselého jsou zveřejněny na serveru Youtube v pořadu Xaver ŽIVĚ #72 na adrese: https://youtu.be/XP5xypBkaEY od cca 50. minuty.

… Funkcí Rady mimo jiné je hájit veřejný prostor a vysílání ČT před sprostotou. Bc. Veselý nedokáže vulgarismy na adresu ženy potlačit ani sám ve svém vlastním projevu. Proto samozřejmě nemůže rozpoznat případný vulgární či urážlivý obsah ani ve vysílání ČT. Proto Vás tímto jako občan ČR a volič žádám o odvolání pana Bc. Lubomíra Veselého z funkce člena Rady České televize.

(petici 12. července, měsíc po odvysílání zmiňovaných výroků pana Veselého, předám v podatelně Poslanecké sněmovny poslankyním a poslancům).

„Zkuste nahradit „s Němci“ termínem „se Židy“ – a pak se zamyslete.“

Tomáš Pecina

***

„Po přečtení textu Jana Urbana „Prezident ničitel. Je na čase si přiznat pravdu o systematickém teroru a vraždění“ (vyšel v červnu na HlídacíPes.org) jsem o něm dlouze přemýšlel a považuji za nezbytné se k němu vrátit. Závěry v něm prezentované považuji za svým způsobem unikátní, ale bez kontextu a širších souvislostí také za velmi zavádějící“, píše předseda společnosti Edvarda Beneše Pavel Carbol.

Komentáře ke článku na Hlídacím psu jsou vypovídající. Také jsem jeden připojil:

Aktualizováno 21.4.2022: Dokonalá diagnosa Putina, Ruska i Západu (Alexej Kelin, ČRoPlus 18.4.2022 – 10:34 hod.)

***

„Proč vás do Mladých pionýrů přijali až v šesté třídě? Bylo to opravdu tak špatné?“ „Samozřejmě. Nebyl jsem žádný pionýr, byl jsem chuligán.“ „Děláte si ze sebe legraci?“ „Neurážejte mě. Byl jsem opravdový hajzlík.“

 ***

„To byl ale vážně dvůr s velkým D,“ vyprávěl jeho bývalý spolužák a dlouholetý přítel Viktor Borisenko. „Samí grázlové. Nemytí, neoholení chlapi s cigaretami a lahvemi laciného vína. Neustálé pití, nadávky, rvačky. A uprostřed toho všeho byl Putin… Když jsme ale byli starší, vídali jsme ty neslavné konce grázlů ze dvora. Zpíjeli se do němoty, ocitli se na samém dně. Mnozí skončili ve vězení. Jinými slovy, nepodařilo se jim z toho dostat…“ Putin, mladší než grázlové a drobné postavy, se s nimi snažil držet krok. „Pokud ho někdy někdo jakkoli urazil,“ vzpomínal jeho přítel, „Voloďa se na toho dotyčného okamžitě vrhl, poškrábal ho, pokousal, trhal mu vlasy po chomáčích – obecně dělal cokoliv, jen aby ho nikdo nikdy neponížil.“

České plebejství „in natura“. J.Š.

***

Zatímco většina Rady České televize v minulých dvou letech vystupovala vůči managementu ČT otevřeně nepřátelsky, rozhlasová rada dlouhodobě volí opačný extrém. O nadstandardní blízkosti výrazné části radních a generálního ředitele ČRo René Zavorala svědčí i nedávný společný večírek na filmovém festivalu v Karlových Varech.

Místopředseda rozhlasové rady Zdeněk Mahdal na fotografiích přátelsky objímá generálního ředitele Českého rozhlasu kolem ramen. Na stole je víno a kolem další hosté ze showbyznysu. Večírek v karlovarském baru Bokovka během červencového filmového festivalu znovu ukázal, jak blízko má kontrolní orgán rozhlasu k jeho managementu. Celý článek>

***

„Marku, s tebou bych nikdy nepracovala“ - I Reportéři ČT musí poslouchat „deep state“…

Aktualizováno 29.9.2022: Senátor USA John McCain na setkání s příslušníky praporu AZOV v prosinci 2016 - Morituri te salutant: když věta ze starověku a jedna z nejkrásnějších českých písní studené války dostávají nový rozměr v přelomovém dění naší doby -  Obrana Ukrajiny je i naší obranou!

***

Je nutné trvat na tom, že demokratická politika má být za všech okolností omezována hodnotami, jako jsou úcta k právu, slušnost a spoluzodpovědnost. Česká republika vchází do nejobtížnějšího období svojí existence…

„Nemohu vám slíbit nic než krev, pot, dřinu a slzy“ – jediná věta, ve které nový britský premiér Winston Churchill 13.5.1940 v Dolní sněmovně dokázal definovat politiku své nastupující vlády, popsal válečné cíle a určil budoucnost země. Celá jeho řeč měla jen něco přes deset minut.

V této chvíli je však i této zemi vyhrožováno válkou a agresor otevřeně a cíleně útočí na životní úroveň a stabilitu české ekonomiky a politiky. Vydírá a všemi prostředky destabilizuje českou společnost.

Šílenec z Moskvy vyhrožuje použitím jaderných zbraní, pokud mu svět nedovolí vyhnat ukrajinský národ za Dněpr a neschválí masakry a genocidu. Jeho spojenci a posluhové v Maďarsku, Itálii, na Slovensku, v Německu i v Čechách jen čekají na první příležitost mu to povolit a vyměnit hodnoty liberální demokracie a úctu k lidským právům za otrocké jho.

Ve chvíli, kdy statisíce českých domácností a podniků stojí před dosud nepředstavitelnou nejistotou, prezident Zeman v jediném opožděném novinovém monologu nebyl schopen nabídnout společnosti ani slovíčko povzbuzení nebo naděje.

Soudce Suchánek, opak nezávislosti

Už dlouho se v kuloárech hovoří o tom, že snaha zabránit prezidentovi v prosazení dalšího „politického“ soudce na Ústavní soud je pro Rychetského hlavní motivací, proč ještě v úctyhodném věku sedmasedmdesáti let hodlá na Ústavním soudu vytrvat. Sám původně tvrdil, že chce odejít už v roce 2017, a jeho rozhodnutí údajně zvrátilo jen narůstající politické ohrožení nezávislosti soudu.

Symbolem této hrozby je ústavní soudce Radovan Suchánek, nejmladší, nejméně kvalifikovaný, tak málo výkonný, že mu předseda soudu hrozil kárným řízením, nejvíce kritizovaný mezi všemi ostatními soudci Ústavního soudu. Do historie soudu se zapsal i tím, že této prestižní pozice dosáhl jako pouhý advokátní koncipient – nebyl ani advokátem, nesložil ani jinou odbornou zkoušku.

Zato byl od roku 1998 členem ČSSD, dvakrát za ni dokonce neúspěšně kandidoval ve volbách. Po svém jmenování sliboval, že nebude rozhodovat v kauzách, které jsou spojené s politikou, nebo v nichž by mohl být označen jako podjatý.

Proti žádnému jinému ze soudců také není vznášeno tolik námitek pro podjatost, kterým – a to je ve světě ústavních soudů naprosto nevídané – muselo být několikrát vyhověno.

V jednom z těchto případů dnes už zesnulý právník Zdeněk Altner namítl předem Suchánkovu podjatost a rozhodnutí senátu mu dalo rychle za pravdu. Sám Suchánek se sice podjatý necítil, stačil ale výčet jeho předchozích politických funkcí a angažmá v žalované ČSSD, která byla stranou sporu.

***

Ministr spravedlnosti za Topolánkovy vlády byl v roce 2007 JUDr. Jiří Pospíšil

Blog JUDr. Zdeňka Altnera

***

… Gašparův nástupce ve funkci policejního prezidenta Milan Lučanský po zatčení a uvalení vazby v prosinci 2020 spáchal sebevraždu. Jan Hamáček o něm napsal, že ho „…dobře znal. Byl to čestný a svědomitý člověk, policista profesionál“. Český ministr vnitra přitom musel vědět, že Lučanský byl usvědčen z přijímání milionových úplatků, zločinného spolčení a praní špinavých peněz…

***

Další „třaskavý“ článek Jana Urbana. Doplňuji níže o veřejnosti neznámé fakta a skutečnosti.

… Jenže žádnému znalci na Slovensku se nechtělo do sporu s policií, která byla a je jejich hlavním živitelem. A tak se zoufalí advokáti obrátili do Prahy. Odborná veřejnost totiž už léta sledovala spor pražské znalkyně z oboru grafologie Anny Grabowské s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, jakousi „písmoznaleckou mafií“, klubem vyvolených, kteří zuřivě likvidují jakoukoliv nezávislou konkurenci. …

… Vypadalo to na happyend: Trvalo to sice ještě nějakou dobu, ale nakonec byl Józef Kmetz z vězení propuštěn a jeho trest zrušen. Nelibost slovenských policejních špiček nad nezávislostí české znalkyně ale nezmizela. A tak se mezi Bratislavou a Prahou vyměnilo několik vzkazů a telefonátů a už 4. ledna 2017 byla Anna Grabowská vyškrtnutá ze seznamu znalců Ministerstva spravedlnosti České republiky. Krajský soud v Prešově pak rychle prohlásil, že posudky Anny Grabowské nelze použít, neboť je podala „neoprávněná osoba“.

V únoru 2018 byli zavražděni Ján Kuciak a Martina Kušnírová. Desítky soudců, policistů a prokurátorů skončily za mřížemi a rozkrývání kauz pokračuje i dnes. Bývalý policejní prezident Tibor Gašpar je od listopadu 2020 ve vězení.

To, že by stát měl za každou cenu – tedy i za cenu dotací – udržovat strategickou výrobu špičkových vakcín, třeba pro případ epidemií a, nedej bože, nějaké pandemie, to v privatizačním šílenství Klausových vlád nikoho nezajímalo. V nestoudném finále měl svou roli i Miloš Zeman.

Brzy po vzniku Československa v roce 1918 se rozeběhly odborné diskuze o strategické potřebě vybudovat v novém státě vlastní výrobu vakcín a sér. Do Spojených států byla vyslána na stáže řada odborníků, aby se seznámili s nejmodernějšími přístupy k ochraně veřejného zdraví. S pomocí velkorysé finanční a odborné podpory americké Rockefellerovy nadace byl nakonec v listopadu 1925 otevřen v Praze Státní zdravotní ústav.

Měl jedenáct oddělení, včetně těch specializovaných na výzkum a výrobu sér i očkovacích látek. V roce 1933 už SZÚ vyráběl padesát šest druhů léčivých sér a vakcín a šedesát druhů diagnostických preparátů.Byl považován za špičkové evropské pracoviště s velkou mezinárodní reputací a vyvážel svoje séra do řady zemí, nejvíce do Německa, Jugoslávie, Bulharska a na Střední východ.

Farmaceutický průmysl je na celém světě považován za onu pověstnou slepici, snášející výhradně zlatá vejce. Když takovou slepici za komunistů léta kontrolujete, necháte si ji jen tak kvůli nějaké demokracii a „revoluci“ vzít? Odpověď je zjevná a z ní se odvíjí i následující příběh, který dosud nekončí.

Pouhých šest dní po zvolení Václava Havla prvním postkomunistickým prezidentem převedlo předsednictvo federální vlády v naprostém utajení kompletní vojenskou kontrarozvědku se vším vybavením, výzbrojí a, především, archívy, z takzvané III. správy Státní bezpečnosti pod armádu.

Z více než sedmi set důstojníků a pracovníků, zachráněných takto před prověrkami, údajně nejméně pětina prošla aspoň nějakým stupněm výcviku v Sovětském svazu. Měli co skrývat. Ještě v roce 2002 někteří z nich vydávali osvědčení o prověrkách Národního bezpečnostního úřadu. A teprve v roce 2004 musely opustit službu čtyři stovky jejich kolegů z ofenzívní vojenské rozvědky…

Nastoupilo období řízeného krachu farmaceutických provozů. Šéfové podniků rozprodávali budovy i zařízení, stavěli si luxusní domy a jezdili po celém světě na „studijní cesty“. V klíčovém období let 1995-1997 nad tím dohlížel šéf finančního odboru ministerstva zdravotnictví Karel Srba, sám agent vojenské rozvědky.

Bývalý ředitel společnosti Google Eric Schmidt popsal tento nečekaný problém slovy: „K zaznamenání a uložení dvou tisíc let lidské komunikace do roku 2003 by bylo potřeba pět miliard gigabajtů úložiště. Jenomže v roce 2011 by to stačilo už jenom na uložení pouhých dvou dní celosvětové komunikace.“

A v roce 2014 propukl skandál s už naprosto vědomou manipulací voličských preferencí v nejméně dvaceti zemích z dílny britské a ruskými penězi a kontakty směrované společnosti Cambridge Analytica.

Česká a slovenská komunita na ruské šifrované sociální síti Telegram se neustále rozrůstá. Jde především o lidi, kteří věří konspiračním teoriím nebo ruskému výkladu války na Ukrajině. Zároveň ale síť funguje jako kanál pro obchod s drogami a jiným nelegálním zbožím.

Kanál Daniel Kollár je jen špičkou ledovce česko-slovenského Telegramu. Pod ní se skrývá rozsáhlá síť stovek sice méně populárních kanálů, které se však vzájemně podporují v šíření alternativního výkladu světa a společenských událostí. Společně mimo světla reflektorů hýčkají komunitu lidí, kteří věří konspiračním teoriím a proruskému výkladu mezinárodního dění.

Zatímco v zahraničí na Telegramu často figurují i seriózní a mainstreamová média, v Česku a na Slovensku jde hlavně o prostor pro alternativní scénu. Svou fanouškovskou základnu na Telegramu tam mají zajetá lokální dezinformační a proruská média, jako ZEM&VEK, Zákony bohatství nebo Svobodný vysílač.

V Praze se s výborem projektu sešel i prezident Václav Havel, kterému se myšlenka vytvoření Komise pravdy a národního usmíření velmi líbila. Na konci jednání ale řekl, že na něco tak dospělého československá společnost ještě nemá. Měl pravdu.

Na výročí antisemitských násilností Křišťálové noci v Německu a v nacisty zabraném Rakousku a Sudetech, které bylo o den dřív, vzpomněl jen málokdo. A nejspíš nikdo si nechtěl připomínat smrtící nedostatek lidskosti a solidarity vlád demokratických zemí, včetně tehdy ještě rádoby demokratického zbytku Československa, které všemožně blokovaly a omezovaly příchod židovských uprchlíků z nacistického Německa, v našem případě už po anšlusu Rakouska nebo obsazení Sudet.

Armáda České republiky dnes mluví s hrdostí o svých bojových tradicích, ale nikdy nenašla odvahu přiznat se a omluvit za vraždění a násilné vyhánění německých civilistů v poválečném létě 1945.

Tomio Okamura čelí exekuci. Dosud se totiž neomluvil Ústavu nezávislé žurnalistiky za slova o „podvodném webu“ HlídacíPes.org, přestože mu omluvu již v květnu pravomocně nařídil Vrchní soud v Praze. Potvrdil tak předchozí rozhodnutí pražského Městského soudu, kam Ústav podal žalobu.

Ve sporu šlo o konkrétní výroky, které zazněly na konci roku 2017. HlídacíPes.org tehdy zveřejnil text, v němž popsal, že se Okamura zbavil podílu ve své pražské restauraci, ale neuvedl to ve svém majetkovém přiznání. Místopředseda sněmovny reagoval právě slovy o „podvodném webu“. Pokud Tomio Okamura nesplní svoji povinnost uloženou soudem, může mu exekutor uložit pokutu až do výše 100 000 Kč. Pokud nesplní svoji povinnosti ani poté, může exekutor ukládat další přiměřené pokuty, které připadají státu.

Když se podíváte do Rakouska, Německa, Švýcarska, Dánska, tyto úspěšné země mají státní exekutory a fungují dobře. Politické strany jsou na systém exekucí napojeny a profitují z něho. Jako důkaz postačí, že od prvního čtení uběhlo rekordních 450 dní, přitom se jedná o problém, ohrožující zemi daleko více než koronavirus.  

***

Systém exekucí v České republice je stále byznysem, z něhož profitují především vymahačské společnosti, specializované advokátní kanceláře a spřátelené velké exekutorské úřady. I proto se v Česku léta nedaří prosadit novelu exekučního zákona, která by systém exekucí narovnala.

„Je to boj o peníze, protože se jedná řádově o stovky miliard korun. Stojíme proti zavedenému lukrativnímu byznysu,“ vysvětluje v rozhovoru pro HlídacíPes.org Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. Parlament by měl tento týden ve druhém čtení projednávat tzv. exekuční teritorialitu. Od prvního čtení novely exekučního zákona přitom uběhlo rekordních 450 dní.

Individuální stanovisko člena rady k usnesení č. 31/21 přijatému v poměru 6:2 na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu dne 28. 4. 2021:

Kategoricky nesouhlasím s konstatováním (cituji) „nespokojenosti s tím, jak je dbáno zásad objektivity, nestrannosti a vyváženosti ve vysílání stanice Český rozhlas Plus“. Proto se také nemohu připojit k obecně formulované výzvě vedení Českého rozhlasu k (cituji) „nápravě nedostatečné názorové plurality a k zajištění větší vyváženosti zastoupení představitelů společensky relevantních názorových proudů a skupin“.

Už půl roku v Česku platí povinnost velkých firem zavést interní oznamovací systém nekalého jednání pro takzvané whistleblowery. Týká se to i řady médií, včetně těch veřejnoprávních, která mají stovky až tisíce zaměstnanců. Odezva v České televizi a Českém rozhlase však zatím zůstává slabá – ČT zaznamenala za poslední dobu jediný podnět na možné protiprávní jednání, ČRo žádný.

V uplynulých dvou letech se v ČT objevilo několik medializovaných kauz kolem údajného nevhodného chování, bossingu či sexuálního obtěžování. Týkaly se známých moderátorů Marka Wollnera a Nory Fridrichové. Česká televize je řešila interním vyšetřováním prostřednictvím speciálně zřízených komisí. S určitostí o novém zákoně ví jen 13 procent lidí. Nízká zůstává i ochota dotázaných formálně řešit vlastní zkušenost s nezákonným či neetickým jednáním v zaměstnání.

„Předpokladem pro naplnění cílů zákona je důvěra lidí v ochranu a určené kanály. Podle výsledků průzkumu to ale vypadá, že se stal pravý opak. Namísto, aby se skepse nebo strach o práci snižovaly, tak průzkum ukazuje značný nárůst těchto obav, z 58 % na 72 %,“komentovala výsledky průzkumu předsedkyně Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová.

„Podle zkušeností ze zahraničí nula podnětů spíš znamená, že buď o tom nikdo neví nebo se lidé zdráhají kanál využít. Nula téměř nikdy neznamená, že se v té organizaci nic neděje,“shrnuje Šárka Zvěřina Trunkátová.

Aktualizováno 12.4.2020: MZ už dává od Respilonu ruce pryč

* * *

Vlevo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch při podpisu darovací smlouvy se spolumajitelkou firmy RESPILON Janou Zimovou.

* * *

Rektor: „Šmejdi…“ VUT od smlouvy o projektu nicméně odstoupilo, a to „pro podstatné porušení smlouvy ze strany RESPILON Group“, říká univerzita.

„Hlavní příjemce nám dosud nepřevedl účelovou finanční podporu a nebyla tedy dodržena lhůta pro převod. Nadto s námi hlavní příjemce nekomunikuje. Důvěra v partnera při řešení projektu byla zásadním způsobem porušená, proto jsme se rozhodli naši účast na projektu ukončit,“ dodává Radka Španihelová.

„S radostí a hrdostí sleduji jaký pocit sounáležitosti je mezi našimi lidmi. ale bohužel jsou i šmejdi … některé firmy se chlubí tím, že něco vymysleli, že to VUT otestovalo, ale opak je pravdou. Píši o firmě RESPILON,“napsal.

„Píší že VUT vyzkoušelo a udělilo certifikaci. K tomu nejsme oprávněni. Takže klamavá reklama … a využívání příležitosti k vlastnímu prospěchu…“ dodal v odpovědi na jiný tweet s tím, že právní oddělení brněnského VUT začíná celý případ řešit.