Charakter národa, rozdělená společnost
- Podrobnosti
Proč nevládne v české společnosti harmonie a pohoda, když se nám daří docela dobře? Anebo nedaří? Anebo jen někomu? A asi se to nedá jednoduše shodit na českou malost, když v USA mají podobný problém.
Dne 11.dubna proběhla další panelová diskuse družstva Fontes Rerum na Novotného lávce. Panelisty byli novinář Erik Best, sociolog Martin Buchtík a politoložka Vladimíra Dvořáková. Moderoval bývalý ministr Jan Mládek. Debata byla docela zajímává. ZDE si můžete poslechnout zvukový záznam vystoupení panelistů a ZDE následnou diskuzi. Nechtěl jsem v diskuzi původně vystoupit, ale musel. Tradičně se ozvalo „Otázky!“, sotva jsem začal hovořit. Mluvil jsem ze všech nejméně (90 vteřin), ale sdělil tématicky a obsahově zřejmě nejvíce. Níže pár zajímavých postřehů. Posouváním „jezdce“ můžete přeskočit co vás nezaujme. Ušetříte dost času.
Neuvěřitelný životní příběh a naplněný život ing. Jana Rudolfa Holého
- Podrobnosti
Dne 13.dubna se konala v točnické Kafírně „Bárka“ od 18:00 hod. beseda s posledním žijícím člověkem, který měl i kontakty z okruhu lidí pomáhajících při atentátu na Reinharda Heydricha. Kdo přišel nelitoval. Dvouhodinové vyprávění „Admirála“ o době jaká skutečně byla, také o nás a našem charakteru.
Doporučuji zhasnout a jen v klidu, bez rozptylování poslouchat sílu hlasu, vzpomínek, skromnosti, zkušeností, moudrosti a pokory. ZDE si můžete poslechnout dvouhodinové vyprávění devadesátišestiletého Jana Rudolfa Holého, přezdívaného „Admirál“. Poté ještě následoval můj rozhovor na téma Baťa (omlouvám se za přeřeknutí, Jan Masaryk byl zavražděn) a kratší rozhovor dvou úctyhodných pánů - s devadesátidvouletým, stále aktivním skautem Otakarem Randákem. Škoda, že jsem vypnul záznamník o 5 vteřin dříve. Po vyjádření mého obdivu a poděkování už mimo mikrofon zaznělo z ústa Otakara: „No a co máme dělat, žijeme“, doprovázené širokým, bohatýrským úsměvem. Výše použité životopisy obou borců jsou z webových stránek Paměti národa (kupodivu Wikipediea je nezná?). ZDE krátce „Admirál“ hovoří pro Paměť národa. Níže následují zajímavé postřehy a další fotografie. „Admirál“ dokáže psát drobným písmem a číst bez brýlí – názorně předvedl přečtením citátu Pavla Tigrida, který si sám napsal – viz předposlední fotografie níže: „Pán Bůh zaplať, v kole dějin jsem nějakým zázrakem neuvízl, nedostal mne ten mnohohlavý drak, ani jsem se mu neupsal, abych si zachránil kůži, což zhusta bývá ještě horší.“ Přesně po 90 minutách, aniž by se díval na hodinky v dobrém prohlásil „To by snad už stačilo“. Nepomohlo a následovaly další otázky, další půlhodina a po skončení ještě můj rozhovor a rozhovor obou pánů. Žádné známky únavy jsem na „Admirálovi“ nepostřehl.
Z myšlenek Miloše Formana
- Podrobnosti
Miloš Forman k malému Davidu Ondříčkovi: „Davídku, když se topí štěňátko v rybníku, to mě vždycky dojme, ale když chce někdo zachránit celej svět, tak to mi je u prdele.“
Zemřel 13. dubna 2018 v Danbury, ve státě Connecticut v USA. Miloš Forman netočil nikdy na zakázku, ale z vlastního přesvědčení. Zařadil se mezi největší světové režiséry, přestože původně filmařem vůbec být nechtěl. Odešel na FAMU, aby se vyhnul vojně, kde ještě brali na dodatečné zkoušky. Do Čech se nevrátil. Po letech strávených ve Spojených státech by natočit český film už nedokázal.
„Devadesát procent improvizace je nuda, těch deset procent to jsou poklady.“ – „Film jede, jede a najednou se v polovině přetrh a nikdo neodešel a už jsem ten zbytek nemusel ani vědět a věděl jsem, že se nám něco povedlo.“ - „Sen se stal skutečností, ale nejdůležitější je, aby člověk uspěl. Chyť se toho snu, chyť se ho a drž se ho a ono to dopadne.“ – „Když chce člověk dobýt svět, nesmí snít o tom, že bude dělat filmy v Indii, nebo Bulharsku. To musí bejt Hollywood.“ – „Svobodný nejste nikde, vždycky je na vás ňákej tlak. Tak já dávám přednost komerčnímu tlaku. Ten ideologický tlak, tak to je člověk vydán na milost a nemilost ňákýmu idiotovi, kdežto tam jste vydaný na milost a nemilost divákovi.“ – „Já vám na to ruku dám, že nebudu vyhledávat disidenty a vy mně dejte ruku, když si oni vyhledají mně, že se jim ani mne nic nestane.“(Z natáčení Amadeuse v Praze). - „Aby člověk něco dokázal, musí mít dávku odvahy, nebo drzosti.“ - „Člověk vždycky musí snít vejš než na co má a jestliže to potom ňákým způsobem dokáže, tak z toho potom pramení taková ňáka zvláštní hrdost, pýcha, nebo jak to chcete nazvat, která člověku dodá odvahy, aby se zas o něco pokusil.“
Nová kniha: Práce je čest, aneb Plzeň a Škodovka za protektorátu
- Podrobnosti
Posílám konečně celý obal mé nové knihy. Výpravné, obrazové knihy o vynucené i dobrovolné kolaboraci, knihy o zábavě, fotbale, Boženě Němcové, Bedřichu Smetanovi, Kristiánovi, Babičce, Karlu Vlachovi, jazzu, swingu, Vlastovi Burianovi, King Kongovi, Sněhurce, Židech, kočovných cikánech, touze přežít, o zbabělosti, dovolených od Heydricha, hrdinství a teroru, o kvalitní zbrojní práci pro Říši, hrdinství práce dělníků, knihu o češství, udavačství, o šílenosti náletů, o životě v době války, který se tak lišil od toho, co prožívali např. Poláci, Ukrajinci, Bělorusové, Rusové, Jugoslávci, ale i Angličané či Francouzi. O tom všem na co Češi po válce ze dne na den okamžitě zapomněli a dělali, že to nikdy nebylo. I o tom je tato kniha. Zbylo jen obrovské utrpení a odboj. A po r. 1948 jen odboj často vymyšlený a už jen odboj komunistů a utrpení národa dvojnásobné.
Rovnost a Písařská chyba
- Podrobnosti
… A to je, milé děti, z dnešní pohádky o Smolíčkovi-občanovi a jezinkách-úřednících a našich demokratických soudcích vše. Když budete hodné, budu vám zase něco strašidelného z praxe vypravovat.
* * *
Zřejmě nikde jinde se neprojevuje nízká úroveň právního státu v této zemi, hraničící s jeho úplným vymizením, v takové nahotě jako v civilním soudním řízení, kde proti sobě stojí občan a stát. Na rozdíl od správního soudnictví, ve kterém – vyjma případů, kdy jde o skutečně velké peníze – soudy státní orgány příliš nezvýhodňují, bývá vítěz soudního sporu mezi čičmundou-žalobcem a Českou republikou předem jasný: stát má své soudce dobře vychované a vzorně poslušné, a umí toho využít.
Solidarita NATO drží Putina na uzdě
- Podrobnosti
I jeho zásluhou usedl v roce 2000 do prezidentského křesla Vladimir Putin. Čtyři roky s ním byl jako předseda ruské vlády v každodenním kontaktu. 24. února 2004, dva týdny před prezidentskými volbami, Putin svého premiéra Michaila Kasjanova zbavil funkce. Později ho nazval „podvodníkem“. Dnes jsou z nich úhlavní nepřátelé.
LN Jak hodnotíte nedávné prezidentské volby, ve kterých opět zvítězil Vladimir Putin?
Nebyly to volby legitimní. Ani všichni ruští občané neuvěřili tomu, že Putin získal skutečně takovou podporu, jakou mu naplánovali – přes 77 procent. Jsem přesvědčen, že Putina podporuje maximálně 50 procent lidí. A těchto 50 procent představují lidé, kteří získávají informace z jediného zdroje – z centrálních televizních programů. Jsou ovládáni čistou putinovskou propagandou. Vzdělanější část obyvatelstva Ruska, lidé, kteří cestují a vidí, jak žije zbytek světa, představuje asi jen 5 až 10 procent. K naší velké lítosti se právě tito lidé nechtějí účastnit politického života. Vybrali si tu lehčí cestu. Mlčí, a někteří dokonce trvale odjíždějí do zahraničí. I tady v České republice žije mnoho Rusů a další přijíždějí. Dnes jsou to slušně finančně zajištění lidé – kdyby byli ještě bohatší, jedou do Anglie, USA, Německa. Ale střední třída přijíždí sem k vám, do Lotyšska, Litvy a Estonska, Slovenska, Bulharska – tam emigrují ti nejchudší. Protože když prodají byt v Moskvě, mohou si za ty peníze koupit třikrát tak velký byt na bulharském pobřeží s výhledem na Černé moře. To je naše tragédie – emigranti jsou naši voliči.
Rusové se chovají jako nacisté, tvrdí režisér nominovaný na Oskara
- Podrobnosti
„Jako lidská bytost musím říct, že to, k čemu dochází v Sýrii, je genocida,” říká Feras. „Rusové nás každý den bombardují a chtějí zabít každého. Je to o světové vládě. Není to o ničem jiném. Není to o ekonomice nebo o něčem takovém. Je to o tom, že Rusové chtějí být zase v pozici světové mocnosti, aby si mohli diktovat, co chtějí. Chtějí říci světu: My jsme tady a můžeme si dělat, co chceme. Můžeme rozhodovat o životech lidí. Zabít kohokoliv. Vést války. Tahle ruská válka není o ropě nebo o plynu. Je to válka o to, aby z nich zase byla velmoc. Je to stejná válka, jakou vedli nacisté. Je to o moci. Není to o ničem jiném. Je to o jejich egu. Oni chtějí kontrolovat svět, změnit vládu světa z jedné strany na druhou.”
Ukázky z filmu i celý rozhovor s režisérem Ferasem Fayyadem můžete zhlédnout ve videu, včetně dvou dalších – viz odkaz výše. Syrská vláda vybírá daně, dává je Rusům, aby Syřany zabíjeli!
Neudržitelný stav poloviny republiky v hospodaření s vodou
- Podrobnosti
Stát měl ve vodárnách bezpečnostní záklopku, zlatou akcii a s ní hlasovalo Mze
Ministerstvo zemědělství (asi 1998) mohlo jakýkoliv pokus o vyvedení zisků z vodného a stočného na koncerny zastavit! Stát před předáním vodáren do rukou obcí v letech 1992-1993, zřídil v nových okresních vodárnách, tzv. zlatou akcii a měl právo veta. Bez souhlasu Ministerstva zemědělství s uzavřením smluv s koncerny by nemohly být smlouvy mezi vodárnami a koncerny uzavřeny. Mze místo zachování vody v rukou okresních vodáren, pomohlo.
Anti-politikům prosadit zájmy koncernů! (z internetu)
Dámy a pánové, vyhledejte si na internetu pořad ČT1 Reportéři z 18. 9. 2017, a poznáte, že zbytečně štěbetáme jako vrabci na stromě proti Veolii. Je řeba zneplatnit smlouvy, které má Veolia se zlínským VaKem či Moravskou vodárenskou. Nějaké usnesení soudu o nějaké Valné hromadě VaKu či co to bylo, když se rozhodli pro Veolii, můžete rušit soudem jak chcete, když na tom usnesení už byly postaveny smlouvy. Mezi Veolií a Moravskou vodárenskou. Platné do roku 2034.
Ing. Rudolf Jan Holý (1921) - poslední pamětník ukrývaných parašutistů v kostele Cyrila a Metoděje
- Podrobnosti
„Já těch šťastnejch chvil měl hodně, nezaslouženě, a je to až s podivem.“
Pátek 13.4. 2018, 18:00 hod., kafírna „Bárka“ v Točníku beseda. Veřejnost je srdečně zvána. Kafírna „Bárka“ se nachází v budově bývalého pivovaru pod jižní částí hradu Žebrák.
Narozen 22. září 1921 v Ústí nad Labem-Střekově. V dětství a mládí členem Skautu – sraz župy, polní cvičení, mobilizace. Po nástupu Hitlera odsun ze Sudet. Studium na Obchodní akademii v Resslově ulici v Praze. Navštěvoval kostel Cyrila a Metoděje – Hledání úkrytu pro parašutisty, atentátníky na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha. Je posledním žijícím svědkem událostí. V květnu 1943 nasazen u Deutsche Lufthansa v Praze-Ruzyni. Po válce (do 50. let) ve službách pravoslavné církve. Práce na Dole Zdeňka Nejedlého u Kladna, poté pomocný dělník. Dálkově vystudoval ČVUT. Od poloviny 60. let se věnuje jachtingu a stal se jeho náčelníkem, přezdívka „Admirál“. Vlastníma rukama postavil jachtu „Dianu“ a naplul na ni po moři více než 22 tisíc námořních mil. Zorganizoval největší plavbu českého jachtingu-dálkovou plavbu dvanácti lodí od delty Dunaje v Rumunsku do Istanbulu. Má dvě děti, čtyři vnoučata a šest pravnoučat.
Read more...