Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Gen. "Le bolchevisme, c'est la décadence, la misère et la faim. La démocratie crée, est la base d'une vie normale et du bien-être." - "Le bolchevisme est l'éclair éblouissant de la mélasse ; la démocratie le phare brillant du salut."-Le bolchevisme est l'ennemi de l'humanité et doit être combattu."

***

Des dictateurs et des tyrans classiques. Même Edvard Benes était le représentant d'un gouvernement de l'horreur qui ne reculait devant rien. "Le chef des nationalistes slaves et la bête idéologique", comme l'a justement appelé l'écrivain Géza Dunajszky. Le génocide est la liquidation physique par une autre ethnie ou nation, l'ethnocide est la liquidation de l'esprit, et le democidum est la liquidation des deux par la même nation ou ethnie. Edvard Benes a commis le crime de guerre de démocide - voir Rudolph Rummel. Ne soyons pas surpris que même les communistes aient soutenu la loi "Edvard Benes a contribué à l'État" - oui, pour le remettre aux communistes et au Kremlin pour une liquidation progressive, qui se manifeste encore aujourd'hui ! Ne soyons pas surpris que nos alliés, la France, la Grande-Bretagne et les États-Unis, n'aient pas fait confiance à ce "traître et gobelin" vindicatif. Ils étaient bien informés !

ÚSTR, ovládaný postkomunistickými strukturami, vydává stovky titulů, které nikdo nečte – za peníze daňových poplatníků. Až vydá i knihy o faktech níže, bude skutečnou, demokratickou, svobodnou institucí a my svobodnou zemí. Měli by si je potom přečíst všichni občané, aby pochopili vlastní, zločinnou minulost, její příčiny, a vyvarovali se opakování stále stejných chyb, trvajících dodnes. J.Š.

***

Gen. M.R. Štefánik v roce 1918: „Boľševizmus je rozklad, bieda a hlad. Demokracia tvorí, je základom normálneho života a blahobytu.“ – „Boľševizmus je oslňujúcí záblesk traskaviny; demokracia žiarivý maják spásy.“ - Boľševizmus je nepriatežom ľudstva a musí sa proti nemu bojovať.“

***

Klasičtí diktátoři a tyrané. I Edvard Beneš byl představitelem hrůzovlády, který se neštítil ničeho. „Hlavní slovanský nacionalista a ideologická bestie“, jak ho výstižně nazval spisovatel Géza Dunajszky. Genocidum je fyzická likvidace jiným etnikem či národem, etnocidum je likvidace ducha a democidum likvidace obojího stejným národem či etnikem. Edvard Beneš se dopustil válečného zločinu democídia – viz Rudolph Rummel.Nedivme se, že i komunisté podpořili zákon „Edvard Beneš se zasloužil o stát“ – ano, aby ho postupně předal do rukou komunistů a Kremlu k potupné likvidaci, která se projevuje dodnes! Nedivme se ani tomu, že naši spojenci Francie, Velká Británie a USA, tomuto mstivému „podrazákovi a skřetovi“, nedůvěřovaly. Byly dobře informovány! Dnes vysílal ČRoPlus rozhovor s historikem Jiřím Pernesem „Jak to bylo doopravdy“ (od 11:06 hod.), o dění v této době. Hovoří i o gen. Rudolfu Gajdovi. Porovnejte sami co se v pořadu tvrdí s tímto textem – i pan Pernes by měl tato fakta znát, jako renomovaný historik? Československá armáda byla v roce 1939 připravena, ale jako vždy nebojovala!´Je na čase, aby platilo „PRAVDA VÍTĚZÍ“, ne "Pravda vítězi". Dějiny už máme, nyní zbývá jen napsat historii – pravdivou, abychom si ji nezopakovali a nezapomínali!

***

„My nejsme národ fašistů, my jsme národ statistů.“

***

Přináším první ukázku z knihy Gézy Dunajszskyho „Zaorané masové hroby“: Václav Bureš, Zbyněk Ludvík: „Kniha temné minulosti“, kde se můžete přesvědčit sami – děsivé čtení - i o českém charakteru! Nepochybuji, že Edvard Beneš má na svědomí smrt gen.  M. R. Štefánikaa Antonína Švehly. Při jeho zločinné povaze nelze ani vůbec vyloučit i jeho podíl na tragické smrti Tomáše Bati, který by byl nepochybně zvolen presidentem ČSR. Jan Masarykse stal také obětí jeho zločinné politiky, kdy upřednostňoval vždy jen své osobní zájmy. Beneše nazýval „kožlanský podrazák“ a „kožlanský skřet“. I Jana Antonína Baťu nenáviděl, ale peníze od našeho největšího vlastence na podporu exilové vlády v Londýně neodmítal. Edvard Beneš měl skončit jako válečný zločinec před Norimberským tribunálem, být odsouzen a popraven. Níže připomínám výroky gen. M. R. Štefánika o komunismu a bolševicích – vše se vyplnilo. Když vyrazil do Ruska, aby velel legionářům a zlikvidoval bolševiky, byl TGM odvolán s tím, že se ČSR nebude vměšovat do záležitostí cizích zemí. Dokázal by to – bolševici neměli ani důstojníky, ani zbraně. Později se chovali brutálně jako Islámský stát. Poslední slova bělogvardějského  admirála Kolčaka před popravou (legionáři ho vydali bolševikům, aby se mohli bez problémů vrátit domů – i s nakradenými věcmi), byla: „Českije sabakí.“

Oproti názorům Masaryka a Beneše prosazujících neutralitu, která byla vlastně přímou pomocí počínajícímu bolševismu, měl generál Štefánik v roce 1918 na Sibiři k legionářům projev, který ho kvalifikuje i jako prozíravého státníka. Mimo jiné řekl:

… Přijímání peněz samozřejmě umožňuje i vydírání. Eduard Beneš to zjistil v roce 1948. O deset let dříve, v říjnu 1938, mu sovětský rezident v Praze, Petr Zubov, dal 10 000 dolarů na útěk do Anglie. Potvrzení za to mělo být zveřejněno Ardenem v roce 1948 pro případ, že by Beneš odmítl bez problémů předat moc Gottwaldovi. …

***

„Pěstování“ přízně tisku

Průměrný spotřebitel je někdy překvapen tím, jak těžké je pro politiky ukončit jasné stížnosti. Sudetská otázka byla tedy jednou z velkých otevřených ran té doby po první světové válce, v níž se roky nic nedělo. Pohled do čs. trezorů vysvětluje, proč tomu tak bylo. Ministerstvo zahraničních věcí  bylo do roku 1935 pod vedením Eduarda Beneše a poté pokračovalo v jeho duchu. Existovaly celé hromady stvrzenek za bohaté platby mezinárodnímu tisku, jehož přízeň byla zakoupena tímto způsobem.

Pilotní odsun nepřátelské menšiny se odehrál na Konopišti

Právě před sto lety zastřelil v Sarajevu prosrbský radikál Františka Ferdinanda d´Este a jeho ženu Žofii. Dnes už víme, že atentát o měsíc později spustil první světovou válku. Je ale docela zajímavé si číst, jak na něj reagovali občané rakousko-uherské monarchie bezprostředně poté. Někteří propadli úzkosti v temné předtuše, jiní si škodolibě utahovali z dalšího neštěstí vládnoucího rodu, aniž vnímali blížící se katastrofu. 

Saintegermainská mírová smlouva dávala novým státům vzniklým na území monarchie právo znárodnit nemovitý majetek Habsburků a nástupnické republiky toho využívaly. Tří dospívajících dětí Ferdinanda a Žofie se však konfiskace dotknout neměly: nebyli totiž Habsburkové, patřili k rodu Hohenbergů. 

Společenská nálada vůči rakouské šlechtě byla velmi nevraživá, noviny přinášely historky o špatném zacházení Ferdinanda s českým služebnictvem a v obecném povědomí žil později vyvrácený mýtus, že právě na Konopišti František Ferdinand zosnoval spolu s německým císařem světovou válku – ač byl ve skutečnosti následník trůnu rozhodným odpůrcem války.

Místní vesničané přestali respektovat ploty, procházeli se zahradami zámku a pod okny pokojů mávali českými vlajkami

Poručník Jaroslav Thun protestoval až u prezidenta Masaryka a ten ho ujistil, že právoplatným vlastníkem panství bude uznán nejstarší Maxmilián, jak vyplývalo z dědického řízení rodiny. Pouze rozloha pozemků bude trochu zmenšena ve prospěch československého státu.

Jeho slib se však nenaplnil

V dubnu roku 1919, kdy vláda znárodňovala majetek Habsburků v Československu, správce Konopiště bez předchozího varování oznámil Ferdinandovým dětem, že mají pár minut na to, aby se sbalily a odjely. Směly si vzít jeden dvacetikilový kufr a český personál pečlivě kontroloval, co si balí. Maxmilián si nesměl odvézt ze své ložnice ani dvě rodinné fotografie. Stejně tak na Konopišti zůstaly deníky a fotografická alba, o matčiných špercích a dalších cennostech ani nemluvě. Před odchodem museli sourozenci ještě jednou kufry vybalit a ukázat, zda neodvážejí něco hodnotného.

... Plečnikova pražská mise skončila v polovině 30. let, když se stále častěji stával terčem nacionalisticky zabarvených útoků. V novinách se například objevovaly články o "cizákovi ničícím posvátné sídlo českých králů" a Plečnik, kterému prezident Masaryk už nemohl poskytovat potřebnou podporu, nakonec zůstal doma v Lublani.

***

Slovinský architekt Josip Plečnik ovlivnil podobu řady měst někdejší habsburské monarchie. Narodil se před 150 lety, 23. ledna 1872.

Do Prahy přišel před první světovou válkou vyučovat architekturu a získal si dobré jméno. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk mu svěřil nejen úpravy Pražského hradu, ale také své oblíbené rezidence v Lánech.

Za hradní zakázky nepřijal honorář

Najde se někdo, kdo ministryni přesvědčí o svém „dostatečně intenzivním konkrétním a individuálním zájmu“?

Dne 19. 9. 1899 byl Krajským soudem v Kutné Hoře odsouzen k trestu smrti třiadvacetiletý Leopold Hilsner z Polné za vraždu Anežky Hrůzové. Proti rozsudku se odvolal. Odvolací soud ve Vídni rozsudek zrušil a vrátil věc k novému projednání. Toho se ujal Krajský soud v Písku, který 14. 11. 1900 Hilsnera znovu odsoudil k trestu smrti, přičemž mu k tíži přičetl i vraždu Marie Klímové. Tentokrát ve Vídni rozsudek potvrdili. Proces tehdy plnil stránky novin a vedl k silné protižidovské kampani (tzv. hilsneriádě) a k obviněním z rituálních vražd. Proti tomu otevřeně vystoupil profesor T. G. Masaryk, pozdější československý prezident.

Od oprátky pomohl Hilsnerovi císař František Josef I., který trest smrti změnil na doživotní žalář. Z vězení pak byl nakonec Hilsner propuštěn v roce 1918. Zemřel v roce 1928 ve Vídni.

mohl zde zanechat úžasnou vzpomínku a spláchnout vlnou zapomnění ostudné chování po Mnichovu.

Nicméně u vědomí vlastní velikosti, vyvolenosti a také tlaku své ženy zůstal, navzdory lékařskému doporučení, jasně formulujícím neschopnost dále zastávat funkci, labilní s otřeseným zdravím a postupně deteriorující osobností až do vítězného února, kdy zradil nejen své přátele, kterým slíbil podporu, ale také sám sebe.

Tatíček Masaryk končil několik let po doporučení lékařů, nechal se v mizerném stavu znovu zvolit v roce 1934, protože neviděl žádného svého nástupce a Beneš nebyl ještě „plnoletý“ k výkonu funkce.

Naprosto zlomený a posléze zcela dementní Hácha, který se, pokud mohl, stačil udělat všechno pro záchranu české společnosti, byl nechutně obviněn, zatčen a stal se po válce obětním beránkem, který dodnes čeká na veřejnou rehabilitaci. Ten tehdy nemohl dělat nic jiného, ba ani protestovat proti zločinnému převezení na Pankrác.

Aktualizováno 8.7.2023: BYLO BY ZÁHODNO PŘESTAT MASARYKA UCTÍVAT

***

Psychiatrie přetéká podivuhodnými příběhy. Jsme hédoničtí, jdeme za tím radostnějším v životě. A to neradostné, nějaký diskomfort, neumíme v téhle době naprostého přepychu a nadbytku, který tady nikdy dřív nebyl, dost dobře řešit. A pochopitelně medicína kromě toho, že je to ušlechtilé povolání, je taky zatraceně mocenská struktura, která je někdy jako Rusko, protože taky neví, kde má hranice. No a když máte takovouhle instituci, potřebujete zákaznictvo. A tak ty nemoci začnete vyrábět. Bohatá společnost není ta, kde všichni jezdí autem, i ti chudí. Bohatá společnost je ta, kde i ti bohatí jezdí městskou hromadnou dopravou.

***

Lidovky.cz: Díváte-li se očima psychiatra na českou společnost, vidíte něco, co vás zneklidňuje?
Nelíbí se mi rozdrobení té společnosti. A polarizace, vyvolaná v zájmu různých mocenských struktur a osobností. Ačkoli žijeme už víc než třicet let ve svobodném světě, myslím, že teprve generace mé vnučky už vůbec nebude zatížená celou řadou pitomostí jako my. Protože ještě pořád jsou tu lidi, na nichž se podepsalo to, co řekl Patočka o Benešovi, totiž že zlomil páteř národa na několik generací. Navíc se tu systematicky likvidovaly elity: dělali to Němci i komunisti, skoro 300 000 lidí odešlo do zahraničí po ‚68. roce – a to nebyli žádní blbečci.

Lidovky.cz: Takže u generace vyrostlé na počítačích čekáte víc psychických problémů?
Ano. Psychické problémy přibývají mimochodem taky proto, že v podstatě skoro všechno, čemu se dřív říkalo sedmero hlavních hříchů, už jsou dneska nemoci.

TGM: Národy jsou přirozenou formou organizace lidstva. Národnosti jsou jedinou garancí mezinárodního pořádku v Evropě. Stát je umělý koncept i když nevyhnutný. Nejlepším a pro lidstvo nejprirozenějším řešením jsou národní státy. Národní státy jsou základní jednotky, přes které se bude humanita uplatňovat v celoevropském měřítku a povede k její federalizaci, spojení národů do jednoho společného státního útvaru. Humanita potřebuje národ, aby nabyla konkrétní, srozumitelnou formu, zatímco národy potřebují humanitu, aby mohly morálně růst. Čím víc se stáváme národními, tím víc se stáváme lidmi a naopak. Budování Českolsovenska neznamená jen budování státu, ale i počátek mravní obrody obyvatelstva. Cesta teorie k jejímu uplatnění ve společnosti je dlouhá a trnitá, názorová rozmanitost lidí bude stále existovat a vytvářet napětí i v budoucnosti. Nevyhnutnou podmínkou je předpoklad, že se občané naučí toleranci.

Nedělal si iluze o tom, do jaké míry se jeho myšlenky podaří převézt do reality. Měl ideální startovní pozici. Ukazuje jak těžko se z teorie přeskakuje do reality.

***

Dobrá vláda dělá i nepopulární opatření. Pokud se jim vyhýbá za cenu popularity a opětovného zvolení, je špatná. Předpokladem je vláda elit. Ty jsme si sami zlikvidovali. Práce na generace s nejistým koncem. Velké národy si elity vždy dokáží obnovit. Malé to mají mnohem těžší. Nedokážou-li to, časem zákonitě mizí z dějin. Příkladů je dost. JŠ

***

Aktualizováno 15.9.2022:Na novém webu https://libormichalekprezidentem.cz/, který se brzy spustí, bude i mapka s přehledem míst, kde je možné podpořit Libora Michálka. Aktuální přehled míst - Aktuální místa, kde stojí stánek.

 ***

„Člověk není nic jiného než svazeček vztahů. Jedině vazby mezi lidmi mají pro lidi význam.“

 Antoine de Saint-Exupéry (Let do Arrasu)

***

Skutečný president občanů, dědic Masarykova odkazu, s osobní odvahou. Svým životem dokázal pevnost svého charakteru. JŠ

www.srdceprospravedlnost.cz

https://libormichalekprezidentem.cz

***

19.02.2014: Tak pracuje senátor Libor Michálek

15.08.2015: Podpořme výzvu senátora Michálka. Jen více takových politiků!

18.04.2016: Senát 18.4.2016: seminář o návrhu zákona o ochraně Whistebloverů

14.12.2017: Informace ze Senátu, které se ke většině občanů nedostanou !!!

Rok 2022 byl rokem, kdy jsme si připomínali 150. výročí narození slovinského architekta a urbanisty Jože Plečnika. Jeho životopis netřeba uvádět, najdete ho ve všech encyklopediích papírových i elektronických. Dle návrhu Slovinské republiky a z rozhodnutí OSN byl tento rok nazván Plečnikovým rokem.

Když navštívíte Plečnikovu rodnou zemi, zjistíte, že má úplně vše: vysoké hory (kdo nevylezl na Triglav není pravý Slovinec), krásná jezera, soutěsky, krasové jeskyně, ale i moře, přístavy, vznosná města a kouzelná městečka. Pokud máte štěstí, průvodcem vám může být pan Damjan Prelovšek, veliký znalec a obdivovatel Plečnikova díla a také první velvyslanec Slovinské republiky v Československu po roce 1989. S ním a jeho úžasným výkladem v kouzelné změti obou našich jazyků, můžete poznat vše, co Plečnik ve Slovinsku vytvořil. 

Asi i proto, že Plečnikovu talentu, nápadům, imaginaci byla jeho země malá, proto na pozvání prezidenta nově vzniklého Československa, začal Plečnik působit při opravách a úpravách Pražského hradu. Bez jeho velkých děl, ale i malých artefaktů, si už sídlo kdysi českých králů a dnes prezidentů nedovedeme představit.

Stopy Jože Plečnika na Pražském hradě jsou nepřehlédnutelné a nezapomenutelné. Stal se tvůrcem sídla českých prezidentů, stejně jako Petr Parléř (Peter Parlel, německého původu. JŠ) byl tvůrcem duchovního místa korunovací českých králů.

Calvin Coolidge: "Češi si dělají nárok na Sudety. Kdyby Čechům bylo přiznáno celé území, na které si činí nárok, bylo by to nejen nespravedlivé, ale i nebezpečné pro budoucnost nového státu a možná i nešťastné."

***

Krvavá daň sudetských Němců byla vysoká: v krupobití českých kulek zahynulo 54 mužů, žen a dětí. Zasažena byla města Kadaň, Ústí nad Labem, Cheb, Karlovy Vary, Stříbro, Hostinné a Šternberg. Tehdejší oběti si zaslouží, abychom si je připomněli účastí na březnových pietních aktech.

***

4. březen 1919 je součástí sudetoněmecké identity a zaujímá velké místo v kolektivní paměti sudetských Němců, neboť toto datum znamená státní násilí, vraždění, nerespektování práva na sebeurčení a národnostní útlak. Americký prezident Woodrow Wilson ve svém 14bodovém programu představil nový řád pro Evropu založený na právu národů na sebeurčení. Tohoto práva se dovolávaly více než 3 miliony sudetských Němců a na většinově německy osídlené oblasti Čech a Moravy si činila nárok i Rakouská republika, která vznikla v listopadu 1918.

• § 14 zakazoval zobrazovat vznik Československé republiky na veřejnosti. Zobrazování bylo považováno za "pobuřování" a hrozily za něj až dva roky vězení. Habel to komentuje: "ČSR byla pravděpodobně jediným státem na světě, proti němuž bylo možné 'podněcovat' zobrazováním jeho vzniku a vystavit se tak trestnímu stíhání."

***

V roce 1918 byli Němci a Maďaři integrováni do československého území proti jejich vůli a v rozporu s právem národů na sebeurčení. Češi a Slováci však vyloučili druhý nejmocnější národ státu z přípravy právního řádu a ústavy. Toto nedemokratické jednání Němce hluboce ponížilo a velmi ztížilo jejich vřelý vztah k novému státu. Proto se symbolem němectví stal pomník habsburského císaře Josefa II. na náměstí v Chebu (Eger). Karl Wilfert starší nechal císaře odlít z bronzu. Tento pomník byl však Čechům trnem v oku.

Aktualizováno 20.5.2023: Úlet kvůli PR, říkají experti na Pavlovu cestu do Německa na motorce - „Já to beru tak, že se Petr Pavel nedokázal vzdát své kratochvíle kvůli PR, protože chce mít image sympatického drsňáka na motorce. Je to ale naprosto zbytečný úlet. Ve světě naprosto neobvyklý, když nepočítám ruského prezidenta Putina, který se pere s medvědem nebo jezdí na koni,“ říká někdejší vysoce postavený důstojník z Útvaru rychlého nasazení, sám také motorkář.

***

Slavíme Den vítězství ne svobody, po vítězství jsme se stali zajatci. Na Ukrajině se dnes  rozhoduje opět i o naší svobodě.

První dáma se obléká skvěle, její módní styl v Londýně nadchnul. Zato president by měl urychleně změnit svého krejčího, ševce i poradce pro vhodné doplňky a postojů před fotografy. Podívejte se na ten rozdíl v oblečení Putina a prince Charlese z roku 1994 - primitivnost versus vznešenost. Jedna fotografie vypovídá o všem. Do Londýna letěl běžnou linkou, bez kravaty, v rozhalené košili (pouze jeden člen ochranky ji měl). Představte si např. presidenta SRN bez kravaty kdekoliv na veřejnosti – nepředstavitelné – pro Němce, ale chtějme od českého presidenta, navíc vojáka, noblesu, jakou představoval TGM. I on varoval před českým plebejstvím.

Nejvyšší mají představovat vkus, kultivovanost, vyspělost, být příkladem ve všech ohledech, ne se populisticky podbízet ve stylu „Jsem jedním z vás“.

Stejně tak je nepatřičné radit veřejně a v zahraničí Ukrajincům, „aby to neuspěchali“? Jak president ví, že to Ukrajinci neví? Jak ví, že Ukrajinci mohou vědět daleko více než on, ale nemají potřebu to „vytrubovat do světa“. Voják i president, jako vrchní velitel armády, má šířit naději a Víru ve vítězství, ne veřejně zpochybňovat, oslabovat napadeného a posilovat brutálního agresora. Na opatrnost a nepostavit se rozhodně zlu včas, se většinou draze zaplatí, dříve či později a mnohem více.

To, že jmenoval do hodnosti brigádního generála Tomáše Landsfelda, přistiženého při řízení v opilosti, je v rozporu se zásadami, které presentuje na veřejnosti. Takového by president Zelenskyj degradoval a poslal rovnou na frontu!

Aktualizováno 1.8.2022: Brno: Pouť smíření 2022: Opět bez zájmu veřejnoprávní ČT ?!

***

 „Rusové rádi nazývají všechno ruské slovanským, aby pak mohli tvrdit, že všechno slovanské je ruské." Karel Havlíček Borovský

Je tomu letos třicet let od doby, co se v létě roku 1992 dohodly delegace česká a slovenská na zániku Československa, státu vzniklého na troskách naší rakouské vlasti v říjnu 1918. Každý, kdo se pamatuje na záběry pánů Klause a Mečiara v televizi, kde spolu tito dva sedí pod stromem na neutrální půdě Brna a mají svá saka odložena na židlích, protože je teplý letní den se mohou shodnou na jediném a to na tom, že šlo o zážitek velmi silný, ačkoli jinak se většinou neshodnou téměř na ničem.

Protože hlavy po desetiletí vymývané propagandou stejně vylhanou, jako bylo celé Československo, nemohly a stále nemohou pochopit, co se to dělo a děje. Vždyť přece tatíček Masařík i jeho nástupce Beneš byly geniální osobnosti, které obdivuje celý svět a nás taky a teď tohle. Přijdou jacísi Slováci a kladou požadavky. A to nám, Čechům, jejich pánům, ke kterým ti dráteníci přece mají vzhlížet s nábožnou úctou a při vyslovení slova Praha omdlévat. Tak bych asi velmi zhruba shrnul pocity veřejnosti na naší straně řeky Moravy, když se veřejnost začala dovídat, že dílo pána Masaříka a Beneše ovinuly jakési mraky a nevděk světem vládne a Československo se počíná třást v základech.

Lassen Sie sich nicht überraschen. Der Träger der Puschkin-Goldmedaille muss sie sich irgendwie verdient haben. Ich erinnere mich, wie er vor einigen Jahren an der Universität von Chicagovor Studenten davonlief, die ihm unbequeme Fragen stellten. Er hatte keine andere Art, resp. Wahl zu antworten. Der "berühmte" Fall des "chilenischen Stiftes" und die Ankündigung einer Amnestie, die vor allem Mafiosi und Großkriminelle mit Verbindungen zur ODS schützte, zeugen von seinem Charakter. Bei unserem letzten Treffen in Lány anlässlich des Geburtstages des tschechoslowakischen Präsidenten T.G. Masaryk am 7. März in den frühen Morgenstunden dankte er mir dafür, dass ich den slowakischen Teil der tschechoslowakischen Hymne gesungen und damit einen Beitrag zur Würde des Gedenkens geleistet hatte. Die Musik der Schlosswache hat es "vergessen". Auf meinen Versuch, ihn auf dem Weg nach Prag anzusprechen, antwortete er mit "Sie sind kein Journalist für mich" und fuhr prompt mit seinem Auto davon. Ich verstand das als eine Anerkennung. Am Nachmittag, während der Gedenkfeier an der TGM-Statue auf dem Hradschin, standen bereits zwei Mitglieder der Geheimpolizei an meiner Seite. Wir hatten ziemlich viel gegenseitigen und verständnisvollen Spaß:-)

Seine Frau, Livia Klaus, ist übrigens die Tochter des Kriegsverbrechers Stefan Miština. Als Mitglied der slowakischen Geheimpolizei war er während des faschistischen Staates an der Beschlagnahmung des Eigentums der slowakischen Judenbeteiligt, die dann in Auschwitz ums Leben kamen. Niemand kann für seine Eltern, aber die ehemalige tschechische Botschafterin in der Slowakei, hat auf meine Anfragen in dieser Angelegenheit nicht geantwortet. Die Haltung der Tochter des "tschechischen Eichmann", JUDr. Karel Vaš, die ihren Vater verleugnete und den Nachkommen der Opfer ihres verbrecherischen Vaters ihr Beileid aussprach, sollte gewürdigt werden. J.Š.  

Odvolací soud ve Vídni Hilsnerovo odvolání zamítl.

Proces se značně antisemitskými prvky kritizoval už tehdy profesor Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější československý prezident; vyvolal tím proti sobě značnou nevoli. Věc byla široce medializovaná; hovořilo se o tzv. hilsneriádě.

Snad to byly pochybnosti o spravedlnosti soudního rozhodnutí, které vedly císaře Františka Josefa I. k tomu, že Hilsnerovi udělil milost a změnil jeho trest na doživotí. V roce 1918 nový císař Karel I. Hilsnera propustil. Po dalších 10 letech, v roce 1928, Hilsner ve Vídni zemřel jako omilostněný dvojnásobný vrah. Rozsudek z roku 1900 je navzdory několika pokusům o jeho revizi stále pravomocný.

„Včely mají med, nebo mají královnu. My máme prd, protože máme Parlament.“  Vít Bárta

***

Plebejství, maloměšťáctví, provincionalimsus, nacionalimus šovinismus - za takovou práci by se měli platit sami…

Osobní odpovědnost je krytá masivní kolektivní nezodpovědností. Nikdo nemá odvahu, všichni se odkazují na zákony, které myslí za nás a popírají zdravý rozum. To nemůže trvat věčně. Vláda neví co má dělat ve prospěch občanů a země, na rozdíl od okolních zemí. Potřebujeme generály, kteří provedou generální úklid státního chlívku, silné osobnosti se zdravým rozumem. To osloví voliče. Je třeba vyčistit korupční stáje - nepřestanou krást, dokud jim to bude beztrestně umožňováno. To nedokážou stávající politici. Opakem řadu je neřád, resp. neřádstvo. Z politiky se stalo politikaření a mrtvolný rybník, který nás hrozí zabahnit materiálně i duchovně. Potřebujeme štiky, skutečně mravně a odborně silné osobnosti, pevné charaktery jako vzory, které potáhnou bloudící, hledající většinu. Nejvyšší čas konat. Potřebujeme klid na práci a řád, navázat na mravní odkaz TGM a zdravý rozum Tomáše Bati.

Je třeba „Zapřahat a sedlat!“ jak by řekl i dnes Tomáš Baťa.

… A je třeba ještě připomenout Tomáše G. Masaryka, který již v prosinci 1918 označil německé spoluobčany za potomky emigrantů. Jakou škodu způsobila tato myšlenková figura: "My jsme tu byli první, nám tato země patří, ostatní jsou vetřelci"?Myšlenka hromadného přesídlení Němců z Čech a Moravy byla již použita jako herní materiál v diplomatickém boji o vznik ČSR. Od tohoto "herního materiálu" k vyhnání v letech 1945/46 vede vlastně, jak jinak, přímá cesta. …

***

Byl by zázrak, kdyby duch nacionalismu zůstal v láhvi i v české prezidentské kampani v roce 2023. Anonymní řetězové dopisy rozjitřily náladu proti konkurentům bývalého premiéra Andreje Babiše ze strany ANO: Danuši Nerudové a Petru Pavlovi. "Je to zpátky," napsal na Twitteru novinář Jindřich Šídlo (nar. 1972). "V e-mailech se píše, že pokud vyhraje Nerudová nebo Pavel, budou Benešovy dekrety zrušeny. Dost, prosím!" Přímo útočí i na premiéra Petra Fialu: "Pan Fiala je předním členem protistátní Panevropské unie. A v jejím čele stojí šéf sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt, který dlouhodobě usiluje o zrušení Benešových dekretů. Začíná se mu to dařit."

Nedivme se. Nositel Puškinovy zlaté medaile si ji musí nějak zasloužit. Připomínám, jak před pár lety na Universitě v Chicagu utekl před studenty, kteří mu dávali nepříjemné otázky. Jiná možnost odpovědi mu nezbyla. O jeho charakteru svědčí i „slavná“ kauza "Chilské pero" a vyhlášení amnestie, která ochránila především mafiány a velkopodvodníky s vazbami na ODS. Při našem posledním setkání v Lánech, v den výročí narození presidenta ČSR T.G.Masaryka 7.března v brzkých ranních hodinách, mi poděkoval, že jsem zazpíval i slovenskou část čs. hymny a přispěl k důstojnosti pietního aktu. Hudba hradní stráže na ní „zapomněla“. Na můj pokus o rozhovor při odjezdu do Prahy reagoval: „Vy pro mne nejste novinář“ a urychleně odjel autem. To jsem vnímal jako poctu. Odpoledne při pietním aktu u sochy TGM na Hradčanském náměstí už u mne stáli dva příslušníci tajné policie. Docela jsme se vzájemně, příjemně, pobavili:-)

Mimochodem jeho žena, Livia Klausová, je dcerou válečného zločince Štefana Mištiny. V době fašistického státu pomáhal jako příslušník slovenské tajné policie zabavovat majetek slovenským židům, kteří potom končili v Osvětimi. Za své rodiče nemůžeme, ale na mé dotazy ve věci bývalá velvyslankyně ČR na Slovensku nereagovala. Je třeba ocenit postoj dcery „českého Eichmanna“ JUDr. Karla Vaše, která se svého otce zřekla a vyjádřila soustrast potomkům obětí svého zločinného otce. J.Š.