Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

so dub 27 @13:00 - 06:00PM
Kublov: Po stopách J. L. Zvonaře
út dub 30 @09:00 -
KS Zlín: Kauza Slopné - rozsudek?
út dub 30 @13:15 -
OS Praha 2: Robert Tempel - odškodné
so kvě 11 @08:00 -
Točník: III. ročník Memoriálu Josefa Váni st.
so kvě 11 @18:00 -
KONCERT MARIE BURMAKY V PRAZE

Nejnovější komentáře

  • 26.04.2024 18:27
    Liché a laciné gesto Ad LN 24.4.2024: Wintonova vnoučata ...

    Read more...

     
  • 24.04.2024 10:01
    Odsouzený kriminálník Maxim Ponomarenko opět podniká v ...

    Read more...

     
  • 24.04.2024 09:00
    Dobrý den vážený pane Šinágle, obracím se na Vás, protože ...

    Read more...

     
  • 24.04.2024 07:47
    Předpokládám, že paní Gavlasové a jejím klientům bylo zveřejněním ...

    Read more...

     
  • 20.04.2024 12:42
    Mgr. Jana Gavlasová, advokát, Západní 449, 253 03 Chýně ...

    Read more...

     
  • 19.04.2024 18:09
    Ve Zlínském kraji dnes chybí 3000 míst pro přestárlé lidi.

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Postřehy a komentáře

Pavel PetrKvěten 2018: Jasně vysvětlený způsob jednání Ruska vůči EvropěNocni vlci

Arm. gen. Petr Pavel pro ČTK: „Rusko nerozlišuje mezi mírovým stavem, krizí a válkou. Ruská doktrína hovoří v podstatě o nepřetržitém konfliktu, který se mění pouze intenzitou a použitými nástroji.“

Jinak řečeno: Nynější stav Rusko vnímá jako permanentní konflikt s využitím kybernetických prostředků, sociálních sítí, propagandy, zavádějících informací a nejrůznějších pokusů  o  ovlivňování politické scény. Zkráceně: Permanentní nepřátelství.

JANUV ZAKONUplynulo 200 let od narození Karla Marxe. Je duchovním otcem komunistické ideologie a jejích zločinů, mnohdy horších než byly nacistické, byť snad jednal v dobré víře. Není divu, že Čína sponzorovala obrovitou, nadživotní  sochu Marxe pro jeho rodiště, připomínající doby Stalinových soch. Marx inspiroval vrahy a diktátory. Že se v rodiště Marxe k jeho dílu obdivně vyjadřuje i sám šéf EK Juncker je jen smutnou ukázkou pokleslých mravů dnešní doby. Připomeňme si slavný esej Karla Čapka z doby před 94 lety PROČ NEJSEM KOMUNISTOU.

…Chudí lidé nejsou třída, nýbrž právě vytřídění, vyřazení a neorganizovaní; ti nebudou nikdy na stupních trůnu, ať na něm sedí kdokoliv. Hladoví nechtějí vládnout, nýbrž jíst; vzhledem k bídě je lhostejno, kdo vládne; záleží jen na tom, jak my lidé cítíme. Bída není instituce nebo třída, nýbrž neštěstí; ohlížeje se po výzvě k bezprostřední lidské pomoci, nalézám studenou doktrínu třídní vlády. Nemohu býti komunistou, protože jeho morálka není morálka pomoci. Protože káže odstranění společenského řádu a nikoli odstranění společenského zlořádu, jímž je bída. Protože, chce-li vůbec pomoci chudým, činí to podmínečně: nejprve musíme vládnout, a pak (snad) na vás dojde. Pohříchu ani tato podmínečná spása není textově zaručena.

Prazske povstaniDomnívat se, že pět tisíc zmařených životů v pražské revoluci, které nemusely být, že Rusy dojmou je snad pro neznalé hrozné. Z historie šlo Rusům vždy jen o moc, o zábor, o okupaci, ať se tomu říká třeba osvobození, to je jedno. Důležité pro Rusy je, aby tam byla jejich vojska a tanky. Jak se to bude nazývat to je už věc poslušné ruské propagandy. Jednotky gen. Pattona  měly do Prahy dorazit i přes zákaz gen. Eisenhowera a jeho domluvě s ruským gen. Antonovem. Džugašvili by skákal sice vzteky, gen. Patton by byl potrestán, ale čas a historie by se postaraly o vysvětlení, kdy se smlouva má podřídit nutnosti jde-li o zachraňování životů.

Dne 14. března 1953 byla sobota. Den jako každý jiný. Na naší Průmyslové škole chemické v Praze se střídali profesoři jednotlivých předmětů jako svatí na orloji Staroměstské radnice. Jen profesorka dějepisu pro náhlou nevolnost absentovala. Hodinu jsme zůstali bez pedagogického dozoru.

V té době nás nenapadlo nic „moudřejšího“ než Jardovi Malému, známému cholerikovi schovat černé tenistky, které jsme nosili jako přezůvky na tělocvik. Protože to byl žert po několikáté opakovaný a všechny úkryty již znal, vytáhli jsme je na vlajkovou žerď umístěnou na čelní stěně budovy, pod oknem naší třídy. Tam je už nenašel. Vyučování pokračovalo po polední přestávce ještě dvěma hodinami. O té druhé hodině se rozletěly dveře a do třídy vstoupili, spolu s ředitelem školy, tři muži v kožených kabátech. Následoval výslech všech přítomných studentů. Jejich posláním bylo zjistit, kdo na vlajkovou žerď pověsil černé tenistky zrovna v den kdy zemřel prezident Klement Gottwald. Bylo to ale vůbec poprvé, kdy jsme se všichni dozvěděli, že není mezi živými. V té době to věděl jen omezený okruh stranických a státních funkcionářů, včetně příslušníků státní bezpečnosti. Oficiální oznámení v rozhlase totiž následovalo s určitým zpožděním teprve v pozdních odpoledních hodinách.

V padesátých letech byla pro výběr vedoucích pracovníků stanovena kriteria a požadavky ze zcela jiného světa, než by mnohdy zdravý rozum předpokládal. Od takového člověka pak nešly očekávat převratné technologické změny ve výrobě, ani nové přístupy k organizaci práce, ale zase s nima byla někdy legrace, pokud zrovna nerozhodovali o osudu jiných.

Moravský zákazník přicházel s přáním odlít složitý výrobek podle předloženého výkresu. Ten jako vždy obsahoval nárys, půdorys a bokorys, toho stejného výrobku. Vedoucí vzal výkres do svých rukou, dlouze se do něho zahleděl a nebylo pochyb o tom, že intenzivně přemýšlí. Po delší odmlce položí výkres na stůl a prstem ukazuje, že dva odlitky by dokázal vyrobit, ten třetí bohužel nikoliv. Zástupce moravské firmy po tomto sdělení nevyšel z údivu.

Cesta z Washingtonu do Arlingtonu po silnici dálničního typu uplyne velice rychle. Skoro se zdá, že Arlington je okrajovou čtvrtí hlavního města Spojených států amerických. Ve skutečnosti tomu tak není. Arlington už patří do Virginie.

Co znamená pro každého Čecha vyšehradský Slavín, to pro Američana představuje Národní hřbitov Arlington. Je tu však podstatný rozdíl. Zatím co na Vyšehradě jsou pochováni spisovatelé, básníci, hudební skladatelé, divadelní umělci, vědci a přední průmyslníci, prostě řečeno česká inteligence, na Arlingtonském hřbitově jsou pochováni stateční vojáci, kteří obětovali své životy za americkou svobodu a demokracii od doby občanské války Severu proti Jihu, až po válku v Perském zálivu v posledním desetiletí a jistě zde budou pochováni i někteří vojáci, kteří zahynuli v letošním roce v Iráku a Afganistánu.. Přesvědčí vás o tom před vstupem na hřbitov sousoší čety vojáků, kteří na symbolicky dobytém území či ostrově vztyčují žerď s americkou vlajkou.

Po letu do Kanady jsem neobdržel kufr, který spolu se mnou měl cestovat v zavazadlovém prostoru letadla. Nestalo se mě to poprvé. Při služebních cestách do Ruska jsem raději sebou vozil jen to nejnutnější, abych mohl mít zavazadlo u sebe, neboť několikrát skončilo kde nemělo. Po ohlášení ztráty na letišti v Montrealu jsem byl ujištěn, že po ztraceném kufru bude zahájeno okamžitě pátrání.

Vondrackova Helena 2018„Z oblasti zábavného umění se svými podpisy připojili Waldemar Matuška, Olga Blechová a Helena Vondráčková se skupinou.“ (Rudé právo 11.2.1977). Dnešního soudního jednání jsem se zúčastnil jako jediný za veřejnost a média – byloOSP5 KL HV prg 230418 velmi rychlé…

J.Š. 23.4.2018

* * *

Na iDnes se můžeme dočíst, že soud prý rozhodl, že nikoli. Majíce zvukový záznam, dozvíme se nejen výši relutární satisfakce, kterou příkladmo Česká televise smlčela, ale i to, že soud nic takového nenaznal, toliko schválil soudní smír uzavřený mezi žalobkyní a vydavatelkou Krajských listů. Na straně Marka Nespaly jde tedy o klasický – a arci nepříliš povedený – spin doctoring, snahu vykreslit klientku v příznivém světle, a věcně: o vědomou nepravdu, tedy o lež.

Buber Martin“Jakmile je svoboda vynesena na piedestal nejvyšší hodnoty, ztrácí smysl: její absolutizací zmizelo kriterium, jímž bychom byli schopni odlišit pravou volbu od falešné.” Martin Buber

Tvorba a sounáležitost

V první z nich, „Řeči o vychovávání", pronesené roku 1925, napadá Buber libe­rální tezi, že hlavním cílem výchovy má být rozvoj tvůrčích sil v dítěti. Připomí­ná, že adjektivum „tvůrčí“ (schopferisch) se až do 18. století používalo vý­hradně pro popis schopností Boha, niko­liv člověka. Jistě, člověk je obdařen ně­čím, co můžeme nazvat „tvůrčím pu­dem". Jeho posláním však nemůže být tvořit něco z ničeho, ale jen přetvářet a dotvářet stvořené. Podle Bubera je reali­zace tvůrčího pudu nutnou podmínkou uskutečnění člověka, nikoliv však pod­mínkou dostatečnou. Tvorbou člověk od­povídá na svět, vytvořené dílo mu však nemůže odpovědět zpět. Z tohoto hledis­ka zůstává i ten největší tvůrčí génius osa­mělý a nenaplněný.

IUSTITIA slepa zena… Korupce. Nic si nenalhávejme, existuje a je v justici přítomnější, než se jeví z prohlášení jejích koryfejů. Uplácí se v I. i II. stupni, uplácí se u Nejvyššího soudu, a dictum, že dobrý advokát zná právo, lepší advokát soudce, platí universálně: nejcennější KPI advokáta je být schopen doručit do správných rukou úplatek. … Advokacie. Český advokát není nevzdělaný nekňuba, jen praktik, který dobře ví, že produkt, který místní justice vygeneruje, má jen velmi volnou vazbu ke spravedlnosti a racionalita v něm těžce prohrává na body s libovůlí. Proč se snažit, když výsledek stejně neovlivníte? Tím vůbec nejdůležitějším právním předpisem – a jediným, jehož ustanovení čeští advokáti prožívají s vášní – tak pravidelně bývá advokátní tarif. ...

* * *

Často se zamýšlíme, nejen zde na blogu, nad otázkou, proč je právní prostředí v této zemi tak nesnesitelné, a jaké jsou jeho největší bolesti, tedy ty věci, kterými by každý ministr spravedlnosti, pokud by mu šlo o skutečnou nápravu svého strašidelného resortu, musel začít.