Postřehy a komentáře
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Formalistní pojetí zákona v ČR se stalo modlou politické výhodnosti a na spravedlnost se raději zapomnělo. Formalistní pojetí zákona, spravedlnosti a „práva“ postupně přestává fungovat a nevyhnutelně eroduje v bezpráví. Žádné řečnění nemůže nahradit právní systém, který je založen na jistém minimu sdílených hodnot.
Osmadevadesátiletý Gregor F. bude, pokud to dovolí jeho zdravotní stav, na podzim souzen v německém Hanau jako spoluviník masových nacistických vražd v koncentračním táboře Sachsenhausen. V letech 1943 až 1945 tam, ač nezletilý, sloužil jako strážný. Vzhledem k jeho věku v době spáchání trestných činů bude jeho vinu posuzovat soud pro nezletilé. Něco to vzkazuje i nám…
„Je třeba respektovat cosi víc než pouhé zákonné normy. Krátce – zákonné normy je třeba transformovat do práva.“
Česká justice nikdy neměla a nebude mít odvahu podívat se podobným způsobem na zločiny komunistického režimu a předcházející poválečné soft-diktatury Třetí republiky. A to i přesto, že od jedenáctého listopadu 1970 vstoupila i v komunistickém Československu v platnost mezinárodní Úmluva o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Podle ní mají státy povinnost stíhat takové zločiny „a to i v případě, že tyto činy nejsou porušením vnitřního práva země, v níž byly spáchány“. Dnešní obhájci nedotknutelnosti zločinů komunismu ale budou vždy bránit byť jenom otevřené diskuzi argumenty čistě formalistického chápání „zákona“, protože „právo“ instinktivně považují za ohrožení. Osvícenější část justice tento rozpor chápe už dávno. Výrok českého Ústavního soudu z roku 2007 cituje v právní vědě notoricky známé rozlišení předsedkyně kanadského Nejvyššího soudu Beverley McLachlinové:
„Je třeba respektovat cosi víc než pouhé zákonné normy. Krátce – zákonné normy je třeba transformovat do práva. Distinkce mezi vládnutím podle zákonů, které je charakteristické pro realitu v některých vývojových zemích, a vládou práva, která je předpokládána ve vyvinutých demokraciích, dostatečně vyjadřuje rozdíl mezi systémem vázaným spíše na zákonné normy a řádným právním systémem, který je založen na jistém minimu hodnot.“
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
"Jejich zásadním dílem bylo urbanistické plánování, vytvoření měšťanstva a tím i rozvoj intelektuální a materiální moci v pozdním středověku a bohatství země (těžba stříbra!). V 19. století vytvořili velkoprůmysl, a to v přírodně nejchudších oblastech, jimiž Čech vždy pohrdal a kde německý kolonista dokázal ještě vyždímat obživu z nejchudší půdy. Jsme-li hospodářsky a průmyslově schopnější, vyspělejší ve správě, kázni a pracovní výkonnosti než ostatní východní národy, pak za to vděčíme především německému školství. V průběhu staletí jsme se však také s Němci smísili a vstřebali mnoho německé krve. To také výrazně změnilo náš charakter po rasové stránce, a jestliže dnes čtvrtina Čechů v Čechách má německá jména, pak to v žádném případě není dokladem germanizace, ale čechizace." Josef Pekař "Dějiny československé" (1922)
***
Mezinárodní sekce ČRo informovala, aniž by se zmírila o jeho" zacházení" s Němci a jinými menšinami (Maďary). Zbývá konstatovat, že po něm pojmenované "Benešovy dekrety", především Němců týkající se tzv. "špinavá dvanáctka", jsou i nadále součástí českého právního řádu a stále používány pro pokračování krádeží a nespravedlnosti.Události ČT mlčely. Jeho vila v Sezimově Ústí, kde je i pohřben, je zřízena státem jako muzeum. Pochybuji, že se tam plnou pravdu o jeho životě návštěvníci dozví…
Tajně jednal se SSSR, což později vedlo k nedůvěře západních spojenců. Jako vrchní velitel opustil zemi a nevydal rozkaz bránit ji, ačkoliv celá země byla odhodlána bojovat. Peníze od firmy Baťa na podporu činnosti exilové vlády v Londýně bral, ale firmu po válce pomohl zlikvidovat. Aby přesvědčil spojence, nařídil atentát na Heydricha, přes varování odboje, že to povede k likvidaci těch nejlepších synů a dcer národa - v roce 1948 nám chyběli. Nejvíce to odnesli Sokolové, ze kterých měli nacisté největší strach (bylo jich obratem popraveno 1500!).
Svoji zákeřnou politikou a zákulisními manipulacemi si zajistil první zvolení presidentem po smrti TGM. Svého přítele dr. Emila Háchu nechal žalostně zemřít na Pankráci, těžce nemocného, kde na něho dozorci močili... Znám byl ve Francii i jako „Král rulety“, kdy prohrál miliony US dolarů, které věnovali Čechoslováci z USA na podporu vzniku Československa. Více se můžete dočíst o zločinech Beneše v knize dr. Josefa Kalvody "Genese Československa". Není divu, že i komunisté odsouhlasili zákon „Edvard Beneš se zasloužil o stát“ – a jeho zničení. Aktivním prosazováním vyhnání našich spoluobčanů, českých Němců, se dopustil nejhoršího zločinu proti lidskosti - genocidia. I proto je válečným, resp. poválečným zločincem, který měl stanout také před Norimberským tribunálem, jak připomenul Karel Schwarzenberg.
Dodnes jsme se z odsunu Sudetských Němců, jedné třetiny národa, hospodářsky, kulturně a mravně nevzpamatovali. Z jejich řad pocházelo 10 nositelů Nobelovy ceny, včetně první ženy, nositelky Nobelovy ceny míru hraběnky Berthy Suttner Kinské. JŠ
***
Edvard Beneš válečný zločinec a masový vrah, stejně jako Stalin a Putin
Před 20ti roky zemřel Pavel Tigrid, média mlčí…
Připomeňme si z historie: Byl "Havlem před Havlem"
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
26.7.2015: Soud v Bukurešti odsoudil na 20 let vězení Alexandra Visinescu, jenž velel vězení v Ramnicu Sarat, kde byli drženi vedoucí političtí představitelé Rumunska s předkomunistické éry a také intelektuální elita. Rozsudek není ještě pravomocný - O zákazu ukrajinským komunistům zúčastnit se voleb veřejnoprávní ČT informovala dne 24.7.2015 v 16 minutě hlavních večerních zpráv Události, „celých“ 19 vteřin?! O Visinescovi ČT v den jeho odsouzení 24.7.2015, tedy ve stejný den, vůbec v hlavních zprávách neinformovala! V Událostech ČT nebylo nic?! Mezi 29 titulkami se tato zpráva neobjevila v takřka hodinovém zpravodajství! Mediální ticho pokračuje.
Téměř 90-letý komunistický zločinec odsouzen. Rozsudek zní 20 let vězení.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Slova mohou lhát, skutečnost nelže - "Propaganda z lidí idioty nedělá, propaganda je na idioty cílená." G.B.Shaw
***
Zatím to vypadalo tak, že je vláda loď bláznů, která pluje neví kam bez kormidla a bez plachet a parlament opičinec zablokovaný obstrukcemi a paralelními agendami, například zda povolit manželství homosexuálům a zároveň dát do ústavy, že je manželství svazek muže a ženy, přičemž každý už ví, že žádní muži a žádné ženy nejsou, jelikož pohlaví je společenský konstrukt. Aby to uklidnil, prezident vzkáže ve čtvrtek že ne, aby dal v pátek najevo, že ano.
Máme teď jedinou jistotu: oni mají republiku na hraní. Někdo by jim měl říct, že lidi koukaj. Celý článek>
***
I. DÍL: Czech-Maroccogate seriál na pokračování – český diplomat v Moskvě jako "pornoherec" !!!
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Aktualizováno 5.9.2023: PAVEL TIGRID: Postrach rudých zločinců a kritik českého gestapismu
Na Pavlu Tigridovi je nejsympatičtější vlastnost, že dokázal hájit svoje v drtivé většině případů pravdivé názory i proti většině. Tento vynikající žurnalista se také pod vlivem humanisty Přemysla Pittera postavil proti násilnostem doprovázející odsun Němců a dokonce neváhal psát o českém gestapismu. „Řekl jsem už, že princip kolektivní viny, který byl v případě vyhnání československých Němců v zásadě aplikován, je nepřijatelný; ale nemohu po pravdě tvrdit, že jsem se proti němu zvlášť výrazně bil nebo i jen angažoval. Naproti tomu k jeho nelidskému provedení jsem se – spolu s hrstkou kolegů novinářů – postavil kriticky a veřejně, i když s rezervou, kterou diktovaly tehdejší cenzurní a autocenzurní poměry.“ Už v listopadu 1945 však v lidoveckém časopise Obzor kritizoval brutalitu a teror, jemuž byli Němci včetně žen, starců a děti ze strany některých Čechů vystaveni. Mimo jiné se jednalo o jejich mučení, znásilňování a okrádání před nuceným vysídlením do Německa. V této souvislosti neváhal psát o českém gestapismu. „My všichni politologové jsme se mýlili, postkomunistická éra je skoro tak složitá jako komunistická. Úplně jinak. Exploze svobody, sen, že svoboda vlastně je nezodpovědnost, každý pro sebe a každý za sebe, je naprosto falešný. Tak to opravdu není! Svoboda je především stálá zodpovědnost, stálé rozhodování za sebe, ne druhých za mě. Lidé mě zastavují na ulici: ,Pane Tigride, jak to dopadne, co uděláte?’ Říkám: ,Co uděláte vy, občané, rozhodne, mě se neptejte, na vás záleží.’ Osobní zapojení zmizelo, všichni mluví, jako by ještě byli ,oni’, ti ,druzí’, ale že to jsou oni sami, teď už neplatí.“ To je přesně ono. Mnozí lidé mají v sobě silně zakořeněné komunistické myšlení, že oni sami se o sebe starat nemusí, ale druzí jsou povinni se starat o ně. Pavel Tigrid takovým jasně vzkazuje, že každý člověk je především zodpovědný sám za sebe, a je na něm, co se svým životem učiní.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Aktualizováno 22.9.2023: Rada ČT 20.9.2023: O vystoupení Šinágla preventivně nehlasováno
***
Usnesení č. 175/10/23: Rada souhlasila s vystoupením J. Šinágla v délce 3 minut. (4:2:3) Návrh nebyl přijat. PRO: L. Mrklas, I. Racek, T. Řehák, P. Šafařík PROTI: V. Ježek, L. Veselý ZDRŽELI SE: K. Novák, P. Matocha, M. Richterová. Velmi si vážím postojů radního Petra Šafaříka, skutečně nezávislého zástupce veřejnosti, hájící její zájmy. Škoda, že chyběli radní, kteří mé vystoupení vždy podpořili…
Docela „pocta“, kdy jsem byl jedinný, osobně přítomný zástupce veřejnosti a médií, tak „nebezpečný“, že jsem nesměl promluvit ani 180 vteřin. Není divu, řekl bych více, než radní mnohahodinovým „tlacháním“ o ničem. Přišel jsem s dvouhodinovým zpožděním (vracel jsem se z OS Ostrava, děsivá kauza policejního důstojníka, žádná média přítomna, zpravodajství následuje). Sotva jsem se posadil, „přistálo“ přede mnou občerstvení, přinesené sekretářkou Rady ČT – 2 chlebíčky a 3 řízky s milým úsměvem a slovy: „Už se nám po Vás stýskalo“. Působyly upřímně, ale ani jiný význam tohoto gesta nemohu vyloučit. Nepochybuji, že radní tušili co bude tentokrát hlavním tématem (zamlčovaná Maroccogate – dnes, či zítra vydám III.díl). Gen. ředitel Dvořák se nedostavil, tak snad příště (20.9), kdy by se měl dostavit naposledy jako GŘ a rozloučit se s radními. V práci byl (jeho auto parkovalo u hlavní vrátnice ČT). Zanechal jsem alespoň „pozdravy“ umístěním mých navštívenek na kapotu, okénka řidiče a spolujezdce. Hovořil jsem krátce i ředitelem vývoje Janem Maxou (Maroccogate a aktuální situace v ČR), který právě odjížděl služebním autem s osobním řidičem. V klidu, bez emocí, kdy jsem mu na závěr sdělil, že někdo bude muset padnout a že věřím, že to nebude má osoba.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Aktualizováno 7.9.2023: Jste z Ukrajiny? zeptal se řidič žen. Pak je zbil -Nemůže za to, že zmlátil bezbrannou ženu na veřejnosti před jejími dětmi? Společnost, která tuto hrůzu netrestá a toleruje, nemůže klesnout hlouběji! JŠ
***
Utrpěla otevřenou zlomeninu čelisti a dále zlomeninu lícní kosti a nosních kůstek. Z místa ji Záchranka převážela s poruchou vědomí na urgentní příjem plzeňské fakultní nemocnice.
Seděly a klábosily na chodníku, když u nich zastavilo auto a jeho řidič se zeptal, jestli jsou z Ukrajiny. Když 34letá Lilia a její o deset let starší kamarádka Tetiana souhlasně pokývaly hlavou, kousek poodjel a k oběma ženám se vzápětí vrátil. Pak na cizinky, které u sebe měly děti ve věku jedenácti a dvou let, brutálně zaútočil. Mladší z žen skončila v nemocnici s rozbitým obličejem. Celý článek>
***
- PS. Bez milosti bych zveřejnil fotografii pachatele, včetně jména a bydliště! Pokud nepatří do Bohnic, měl by být co nejrychleji odsouzen s nejvyšší trestní sazbou! Urychleně by se měl také vyjádřit president Petr Pavel. Jako nejvyšší představitel země by měl vyslat alarmující morální apel! Mlčením by se stal nepřímým spolupachatelem a nehodným své funkce. I pachatel může být obětí dezinformačních médií, kdy bylo osloveno jeho plebejství, nízké pudy a konal v „dobré víře“, stejně jako po roce 1945 jemu podobní vraždili desetitisíce českých Němců ve „vlasteneckém nadšení“. JŠ
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Poprvé v roce 1683 oddíly vedené polským králem Janem III. Sobieskim rozdrtily Turky u Vídně. Tím pádem skončila vážná hrozba islamizace Evropy a naopak začalo vytlačování Osmanů z východní Evropy .
Podruhé pak polské vojsko uštědřilo Rudé armádě tvrdou porážku v srpnu 1920 u Varšavy. To znamenalo definitivní konec bolševického snu o vývozu socialismu do evropských zemí a spojení rudoarmějců s německými levicovými revolucionáři. V opačném případě by asi neexistovala síla, která by mohla vývoz marxistické revoluce zastavit. Dá se proto říci, že náš kontinent, především jeho východní část, tak zůstal ještě několik desítek let uchráněn komunistických represí a zločinů, které znamenaly velký teror a smrt mnoha milionů lidí a příliš by se nelišily od nacistických hrůz. I ruští bolševici cíleně vyhlazovali celé skupiny obyvatel, které označovali za třídní nepřátele.
Válku ukončil Rižský mír
Boje mezi Poláky a Sověty skončily podepsáním tzv. Rižského míru 18. března 1921 v lotyšském hlavním městě Rize.
Tomuto aktu však předcházel střet dvou protikladných kultur, tradiční evropské vycházející z židovskokřesťanských tradic, pro kterou je charakteristická úcta k lidskému životu nebo právo člověka na soukromý majetek, reprezentovanou Polskem. Dá se říci, že se jednalo o kulturu života. Proti ní stála kultura destrukce zastoupená ruskou komunistickou mocí. Ta byla charakteristická likvidací staletých osvědčených hodnot, a vyhlazováním celých skupin lidí, které komunisté považovali za třídní nepřátele. Ano, oni byli prvními, kteří v Evropě 20. století programově zabíjeli lidi kvůli jejich původu, čili zastupovali kulturu smrti. Teprve po nich páchali srovnatelné zlo nacisté.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
"Přivedou vás, rozdělí na muže a ženy. Svléknete se donaha, pak vás nějací úředníci nebo agenti FSB prohledají v gumových rukavicích, aniž by si je měnili," popisuje historik Petr Hlaváček, jak to vypadá v "koncentračních táborech 21. století", kde Rusové "filtrují" zajaté ukrajinské vojáky, ale i civilisty. Ukrajinské matky v nich navíc často přichází o své děti, které Rusko posílá na převýchovu.
"Rusko je v demografické krizi, proto hodně stojí o děti a mládež, aby jaksi vylepšili 'slovanský element' Ruské federace. Přes hlavu jim totiž přerůstají kavkazská i sibiřská etnika," vysvětluje Hlaváček jeden z důvodů, proč dochází k násilnému odvážení ukrajinských dětí do Ruska. Podle ukrajinské strany dosud mohli Rusové ze země odvést až desetitisíce dětí. "Rusko je navíc zemí, kde probíhá něco jako obchod s lidskými orgány. Je to katastrofální záležitost a věc, které by civilizovaný svět měl věnovat velkou pozornost."
Ruská elita, ale i velká část obyvatel dodnes cítí křivdu, že jim Západ ve studené válce sebral vlivovou zónu
"Tu v nich Putinovy elity velmi zdatně živí. A to se týká jak vzdělávání, propagandy dovnitř, ale i toho, jak fungují ruská média. Svobodomyslných lidí bude v Rusku už jen málo. Pokud tam byli, tak skončili někde v gulagu nebo jsou v exilu. Myslím si, že pro Rusko i pro Evropu by bylo zdravé zřídit nějakou sofistikovanou železnou oponu, která by Ruskou federaci oddělila třeba na 100 let, a to se mohlo uzdravovat".
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Aktualizováno 30.8.2023: Muzeum okupace. Lekce z toho, co nechceme už nikdy opakovat - Je pozoruhodné, že Muzeum vzniklo již v roce 1993, tedy dva roky poté, co se Lotyšsko díky mocensko-ekonomickému rozpadu Sovětského svazu stalo samostatnou zemí. Česku toto gesto chybí, možná i proto nás naše dvě okupace pořád nějak pronásledují, coby projevy národní slabosti a potupy. Muzeum okupace v Rize by se hodilo jako povinná exkurze pro všechny politicky velmi „alternativní“ Čechy, kteří dnes na sítích reptají a opakují, že Putina k útoku na Ukrajinu dohnalo NATO. Právě to je na celém rižském Muzeu okupace nejděsivější a nejtíživější. Permanentní pocit, že neprocházíte poklidnou inscenací nedávných dějin, ale že je to až příliš živá současnost, kterou sice neprožívají lidé na lotyšském území, ale v poměrně velké blízkosti odtud. Ruské impérium v roli bezohledného okupanta se najednou jeví úplně jinak, než jak ho vykreslují normalizační filmové historky o ruských vojácích, kteří byli spíše k politování, později prodávali, co se dalo, a rozhodně nechtěli z Československa nikdy domů. Muzeum okupace v Rize by se hodilo jako povinná exkurze pro všechny politicky velmi „alternativní“ Čechy, kteří dnes na sítích reptají a opakují, že Putina k útoku na Ukrajinu dohnalo NATO, neboť ani ta manipulativní propagandistická rétorika o všech útočících na Rusko, které se jen v zájmu světového míru musí bránit, se po celé století nemění. Lotyši na to všechno nechtějí, nemohou zapomenout. V Česku je naopak bohužel až příliš mnoho těch, kteří mají, jde-li o Rusko, velmi krátkou a velmi selektivní paměť. Možná tak není úplně divu, že se ani na našem Muzeu okupace neumíme shodnout…
***
Pro lepší čitelnost: PAMĚŤ NÁROD – Výzva a varování pro slušné občany - Ruská invaze ze srpna 1968 je pro Česko dál velkým národním traumatem, částečně formuje i vztah k dnešnímu agresivnímu Rusku. Dodnes nemáme žádnou systematickou připomínku na jednom místě. Lotyši, mají své MUZEUM OKUPACE již od roku 1993. Je zajímavé i pro naši současnost. V Uherském Hradišti, stále není realizováno MUZEUM TOTALITY, schválené zastupitelstvem města 10.4.2017. Proč asi?! - Okomentoval jsem dnešní článek Erika Besta – můj komentář byl za pár minut, podle očekávání „zcenzurován“. Metody Čechoameričana jsou podobné těm komunistickým – také se obává jiných názorů v rozporu s jeho „ideologickým přesvědčením“.
***
Potřebujeme životně nutně „osvícených“, aby osvítili „neosvícené“.
Dají se ještě ti první i druzí „propudit a nabudit“? Toť otázka?
JŠ
***
Prohlédněte si všech 24 panelů o zločinech komunistů od roku 1948 do roku 1989. Níže připojuji odkazy na mé články. S plk. Josefem Musilem jsme výstavy organizovali prakticky sami, včetně úhrady většiny finančních nákladů. Uskutečnily se na území Čech, Moravy, v obou komorách Parlamentu ČR a významných místech našich dějin na více jak 20ti místech. Veřejnoprávní média, ani žádná jiná, o ně neprojevila zájem.
Na vyhlášení památného dne "DEN ZRADY", se občané zákonodárci ani po 34 letech nezmohli…
Níže připojuji odkazy na mé články k tématu. Plk. Musil sloužil své zemi doslova „do posledního dechu“. Svoji vojenskou přísahu a čest splnil. Čest jeho dílu a památce! JŠ
***
***
Read more...