Z naší korespondence
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
POKRAČOVÁNÍ NAŘÍZENO NA 9. 9.2020
Rudolf Kolář (1914-1981) z Lovětína „jako zemědělec nesplnil dodávkové povinnosti v I. pololetí 1953“ a navíc „nadával předsedovi JZD Ráftlovi“ (1), že je „zloděj zlodějská“ a vzal na něj „rýžové koště, které je nasazené na holi“.
Kolářovi byla totiž v červnu 1953 úředně „odebrána výfuková řezačka“ a předseda zjistil, že Kolář nevydal všechny roury, ale „asi 5 m rour mu zůstalo ... doma“, a tak si pro ně přišel. (2) Po Kolářově reakci se předseda na nevyžádané návštěvě dále „nezdržoval, okamžitě odešel ven“; žádnou fyzickou újmu neutrpěl. Nicméně vše nahlásil.
Kolářovu zpupnost potrestal Lidový soud v Jindřichově Hradci 11. 9. 1953 těmito tresty:
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Aktualizováno:
17.7.2020: Sdělení ředitelky Mgr. Zuzany Štíchové.
11.7.2020: Děkuji panu premiérovi za milá slova a ocenění naší práce
10.7.2020: Druhá žádost o doplnění ZOI ředitelky Mgr. Zuzany Štíchové. Dnes byla doplněna.
7.7.2020: Dne 29.6.2020 jsem zaslal ministru zahraničí ČR Tomáši Petříčkovi ZOI. Dne 1.7.2020 odpověděla ředitelka Mgr. Zuzana Štíchová s žádostí o její doplnění. Dnes byla doplněna.
* * *
Poslední den
Paní konzulka Jana Chaloupková mne poprosila, abych jí pomohl balit její věci. Žila v Rabatu sama, potřebovala pomoc. Byl jsem překvapen, že najednou tak rychle odjíždí a má vše sbalit. Měl jsem právě turisty a nemohl jsem pomoci hned. Když odjeli z Maroka, ihned jsem přijel do Rabatu. Bohužel až ke konci pobytu paní konzulky.
Na ambasádě měla byt a spoustu osobních věcí. Šaty, boty, knihy, sponky do vlasů, kuchyň plnou věcí. Přivezla si věci na 4 roky a musela se vrátit po roce. To je divné. Nerozuměl jsem tomu. Všichni jsme ji měli rádi. Dělala tolik práce a najednou musela pryč.
(Člověk má dojem, že hovoří skutečný velvyslanec ČR v Maroku na kterého mohou být občané hrdí. Hovoří 12 jazyky! J.Š.)
Diplomatický skandál: Výzva k odchodu velvyslance ČR v Maroku Viktora Lorence
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
… Již samotná povaha závěru, že na území Členského státu Evropské Unie by snad mohl existovat „soudní orgán“, na který nelze žádným způsobem uplatňovat „povinnosti“ vyplývající z Mezinárodní Smlouvy, je „velmi originální (což je myšleno velmi ironicky a mírně)“, zejména, když ustanovení Článku 267 - Smlouvy o fungování EU, tuto povinnost jasně definuje, a je neoddiskutovatelné, že tato povinnost se vztahuje na „všechny soudní instance, bez ohledu na to, jak jsou definovány ve vnitrostátním právu. Není možné „tvořit výklad práva EU prostřednictvím ‚nadřazování‘ práva vnitrostátního“. … Znovu je na místě připomenout, že Prohlášení č.17 v sobě obsahuje princip absolutní přednosti práva Unie, a to v judikatorní podobě, tedy v podobě, která je závazná a přímo aplikovatelná i pro Obvodní soud pro Prahu 2, na který dopadá zásada „IURA NOVIT CURIA“. … Jen na okraj žalobce podotýká, že dokonce závěr Ústavního soudu ČR, o který tento opřel odmítnutí obnovy, spočívající v tom, že následky porušení lidského práva nebo svobody již netrvají, je ABSOLUTNÍ BLUDNOSTÍ, neboť nejenže orgány státu nikdy nenapravily situaci nezákonného věznění žalobce, ale ani po jeho odsouzení nevydaly usnesení vykonávací dle § 321 odst.1 tr. řádu, a žalobce byl ilegálně vězněn až do svého propuštění dne 5.1.2019. Existence odsuzujícího rozsudku není právním titulem pro uvěznění. Tímto je tzv. „vykonávací“ rozhodnutí. … V tomto ohledu je totiž zcela irelevantní, jaká konkrétní otázka vyvstane před vnitrostátním soudem, a zde je to ve skutečnosti podstatou věci, když „Obvodní soud pro Prahu 2 tvrdí, že Ústavní soud ČR ‚NENÍ SOUD‘ “. Evropský soudní dvůr by jistě poskytl jasné a přesné zodpovězení, zda Ústavní soud Členského státu je soud, či nikoliv, a zda na tento dopadá povinnost daná Článkem 267 Smlouvy o EU, či nikoliv. …
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Dne 2. 8. 2017 byla podle slovenského zákona o protiprávnosti komunistického režimu č. 125/1996 Z.z. rehabilitována Eva Borošová z Rimavské Soboty. (Viz zprávu níže.) Po právní moci rehabilitačního rozhodnutí požádala o odškodnění za 3 měsíce nezákonného věznění. Ministerstvo spravedlnosti SR však její nárok odmítlo s tím, že nárok na odškodnění mají jen ti, kdo byli rehabilitováni podle zákona o soudní rehabilitaci č. 119/1990 Sb., ale ne ti, kdo byli rehabilitováni podle zákona o protiprávnosti komunistického režimu č. 125/1996 Z.z.
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
„Všechno, co od nás odchází a propadá se do minulosti, mnohé cestou poztrácí. Zlo vybledá a hříchy jsou zapomenuty.“ (volně podle Jaroslava Seiferta).
* * *
Vazeny priteli, neumim sice francouzsky, ale k Vasemu clanku o Lidicich a naslednych vrazdach po ukonceni valky jen hlasite CHAPEAU !
Zevrubne znate udalosti v me rodne obci po ukonceni valky. Byli jsme s matkou a mladsim bratrem behem jednoho dne, 21. kvetna 1945, vyhnani z bydliste, – pak nastalo Velke rozkradani! Otec byl uveznen v protejsi zamecke budove. Tam byl 3 tydny “vyslychan”. Nasi matce nebyl dovolen kontakt. Dne 12. cervna se otec “obesil”. Take telo mrtveho nesmela jeho zena videt. - V noci se pokouseli vrahove tatovo telo tajne vyvezt z budovy zamku. Najemnici, kteri tehdy obyvali nektere zamecke casti, tomu zabranili. Mohli jsme zajit s oznacenim “N” na hrbitov. Rakev uz lezela v pripravene jame. Umrtni list udava pricinu smrti: “Sebevrazda obesenim”. Misto smrti: “Stara Ves, dum Arnosta Polaska c.p. 17o”.
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Dovolání bylo nikoliv zamítnuto, ale ODMÍTNUTO jako zjevně neopodstatněné. NS se flagrantním porušování zákona odmítl zabývat... Není důvod nic řešit, protože nižší soudy to "pečlivě všechno vyřešily"....
Z Usnesení NS ČR ze dne 10.6.2020:
- Obiter dictum je namístě poznamenat, že obviněný značnou část námitek obdobně uplatnil již v řízení před soudy nižších stupňů, především ve svém odvolání, přičemž soudy obou stupňů se s těmito námitkami v rámci odůvodnění svých rozhodnutí vypořádaly. …
Ing. Petru Vlčkovi tak zbývá jen stížnost k Ústavnímu soudu ČR. Pokud se i on odmítne vypořádat s nezpochybnitelnými fakty ve prospěch táty i jeho dvou chlapců, zbývá poslední možnost ESLP ve Štrasburku. Bude po Robertu Tempelovi riskovat česká justice další mezinárodní ostudu?!
Nezákonný senát 18.4.2019: Obdivuhodný výkon ing. Petra Vlčka proti justiční a „neziskové“ mafii!
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
ESLP dokonce (velmi tvrdě) uvedl, že postupy soudů v této věci „silně indikují disfunkci v chodu justice, narušující celkovou férovost soudních řízení“. Popřena presumce neviny a práva občana na spravedlivý soud zaručená Ústavou ČR. Mezinárodní soud tak konstatoval disfunkci celého justičního systému ČR. To by mělo alarmovat politiky k okamžitému konání, pokud mají zájem, aby naše země neztrácela naději stát se skutečně demokratickou zemí. Veřejnoprávní ČT to odbyla jako banální zprávu, kdy se chlubí svoji kvalitou srovnatelnou ze západními televizemi…
* * *
Vážená redakce,
dovolte, abych vás jako právní zástupce stěžovatele informoval o aktuálním rozsudku (z dnešního dne) Evropského soudu pro lidská práva ve sporu proti České republice. ESLP vyhověl stížnosti pana Roberta Tempela, který je v současnosti ve výkonu doživotního trestu odnětí svobody za trestný čin vraždy. Po té co byl v průběhu svého trestního řízení čtyřikrát zcela zproštěn viny, byl na popáté odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody.
Soud konstatoval dvojnásobné porušení jeho práva na spravedlivý proces. Tato porušení spočívala v následujícím:
Dvojnásobný „vrah“ Robert Tempel, 4x osvobozen, poté doživotí…?!
Robert Tempel, 4x osvobozen, poté doživotí a žádné odškodnění!!!
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
,,Stát musí být přece takový - a takovým ho udělá nestrannost soudů - aby provinilci nikdy nechyběl žalobce a člověku nevinnému aby žalobce nemohl uškodit.“ Seneca
* * *
Kapitola poslední: Doslov „tuneláře“ - velká bolest a bezmoc
Za tři měsíce tomu bude dlouhých 20 let, kdy jsem byl obviněn a vzat do vazby. I přes takovou dobu jsem ty hrůzy z paměti nevymazal a nevymažu nikdy. Jsou situace, které se mi v děsuplných myšlenkách bezmála denně promítají, jako kdyby to bylo včera. Každé ráno se budím rozrušený a s pocitem, jako by se mělo něco zlého přihodit, a ten pocit přetrvává až do poledních hodin. To je důsledek definitivně narušené psychiky, díky dlouhodobému pobytu ve vazbě.
V době od budíčku do oběda se doručovala pošta, ve které mohla být nějaká zdrcující zpráva, dostavovala se policie za účelem výslechů a také jsem se mohl dozvědět, že mne přesouvají do jiné věznice, třeba do Ostravy, aby rodině „zpříjemnili návštěvy“. Ani takové věci nejsou výjimkou. Protože důvody vazby spočívají především ve zlomení člověka, aby se ke všemu přiznal. Proč tedy o tom píši? Dostávají se ke mě zpětné vazby a reakce na mou zpověď, ve kterých lidé projevují nejen nepochopení, ale také soucit a lítost. To ale nebylo cílem toho, proč jsem svou zpověď napsal.
Netoužím po litování a soucitu. Kdybych byl vedený takovou snahou, napsal bych to celé jinak, především se zaměřením na hrůzy a děs, které nevinný člověk ve vazbě a vězení prožívá. Popsal bych plesnivé matrace, na kterých je člověk nucený spát, hnus a špínu, o jaké se nikomu nezdálo ani v nejhorším snu. Fyzické násilí, šikanu, absolutní bezmoc a mnoho dalšího, co by vydalo na samostatnou knihu. O tom jsem záměrně nepsal, protože to poznamenalo jen mne, ale pro čtenáře by takové vyprávění nemělo žádný smysl. Mou snahou bylo pouze to, aby si každý čtenář uvědomil, že co potkalo mne, může potkat kohokoliv.
Ostatně dokonce i samotná ministryně spravedlnosti a premiér této země veřejně prohlásili, že v naší zemi lze zajistit trestní stíhání na objednávku. Dávám jim v tom bezvýhradně za pravdu. Dnes vím, že kdokoliv může skončit ve vězení, pokud si mocní usmyslí. Ale naprostou prioritou a hlavním cílem, pro který jsem se rozhodl zveřejnit svou zpověď, bylo to, že jsem chtěl poukázat na fakt, že družstevní záložny (kampeličky) nebyly vytunelované, ale cíleně zlikvidované, aby nemohly konkurovat bankám.
Také jsem chtěl poukázat na náš justiční systém. Na všemohoucnost a beztrestnost soudců a státních zástupců, kteří mají natolik bezbřehou moc, že jim umožňuje zavřít do vězení každého bez ohledu na důkazy a svědecké výpovědi, bez nejmenší možnosti hájit svá práva a dosáhnout spravedlnosti.
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Vzhledem ke smutné skutečnosti, že vedoucí pracovníci Fakultní nemocnice Ostrava, nejen ředitel, ale rovněž i oba lékařští náměstkové, jakož i personální náměstkyně, opakovaně nereagují na podněty, týkající se možného neoprávněného až podvodného vyplácení veřejných peněz osobám, které ve skutečnosti nebyly v dané době přítomny na svém pracovišti, a tudíž ani nevykonávaly pro svého zaměstnavatele žádnou pracovní činnost, obracím se v dobré víře na Odbor kontroly Ministerstva zdravotnictví ČR s tímto podnětem k přesnému vyčíslení škody ve FN Ostrava.
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Ke článku pana Václava Doleckého (LN, 13. 6. 2020)
Voliči KSČM jsou stále oběťmi své doby. Dali by hlas KSČM, kdyby měla v programu, že zajistí vše, vyjma dnešního materiálního blahobytu? V roce 1968 měla KSČ nejvyšší podporu ve své historii? Jakou jinakou stranu než vedoucí mohli občané v roce 1968 podpořit v ohrožení země? Zákaz KSČ by nic nevyřešil? Nezakázat KSČ bylo jednou z podmínek předání moci v Listopadu 89. Proč asi NSR zakázala stejně zločineckou NSDAP hned po válce, byli trestně stíháni její nejvyšší představitelé a kterou také volila drtivá většina občanů? Proč asi byl předseda KSČM Vojtěch Filip, usvědčený spolupracovník StB, zvolen 75% hlasů Sněmovny prvním jejím místopředsedou – anonymními hlasy, tedy i „demokratických“ stran! Důvody, proč se KSČM 30 let po Listopadu stále drží v parlamentu je třeba hledat jinde? Nenastala obměna generací? Jak může nastat, když mladá generace přebírá zavedené zvyky, aby mohla uspět?
Read more...